20 C 252/2020-13 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). 2. Žalobou podanou dne 11. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora ve výroku pod bodem I. uvedené částky s úrokem z prodlení, a to z titulu dluhu žalované na jízdném a přirážce k jízdnému při použití prostředku hromadné dopravy žalobkyně žalovanou bez platného jízdního dokladu. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a o. s. ř. 4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 14. 11. 2019 v 15:17 hodin v [obec] na lince tramvaje [číslo] na trase„ [ulice] – [ulice] [ulice]“ se při prováděné kontrole žalovaná neprokázala přepravnímu kontrolorovi při použití prostředku hromadné dopravy provozované žalobkyní platným jízdním dokladem. 5. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu k dobrovolnému splnění jejího dluhu, sestávajícího z dlužného jízdného a z přirážky k jízdnému, datovanou dnem 4. 5. 2020. 6. Zjištěný skutkový stav odpovídá právnímu závěru, že použitím dopravního prostředku provozovaného žalobkyní osobou žalovaného došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě podle § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), čímž mj. vznikla žalované povinnost uhradit jízdné žalobkyni, která naopak se zavázala žalovanou přepravit. Ustanovení § 2551 o. z. výslovně odkazuje na podrobnou úpravu vzájemných práv a povinností, týkajících se právního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, uskutečněnou v přepravních řádech. Pak je možno konstatovat, že uzavřením přepravní smlouvy přistoupila žalovaná ve smyslu ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, tj. žalobkyní. Povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem je stanovena v § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, oprávnění provozovatele hromadné dopravy uložit cestujícímu přirážku k jízdnému v případě, že se tento neprokáže platným jízdním dokladem (včetně odpovídající výše úhrady) a maximální výše přirážky jsou stanoveny v odst. 4 písm. d) a odst. 6 téhož ustanovení. Ze shora uvedených skutečností a právními předpisy stanovených práv a povinností vyplývá povinnost žalované uhradit žalobkyni z titulu uzavřené smlouvy o přepravě osob dosud neuhrazené jízdné, konkrétně ve výši 18 Kč a z důvodu neprokázání se platným jízdním dokladem i přirážku k jízdnému, aktuálně ve výši 1 500 Kč, vycházející ze Smluvních přepravních podmínek žalobkyně a odpovídající zákonem stanovenému limitu. Byly-li žalobkyní žalovány částky odpovídající oběma titulům, soud žalobě jako zcela důvodné v plném rozsahu vyhověl, tedy i v části týkající se žalobkyní požadovaného úroku z prodlení, neboť nesplněním dluhu se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení, podle tohoto žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Pokud žalobkyně popsaný zákonný požadavek splnila (viz výše), pak má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z paušální náhrady ve výši 2 x 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., odpovídající úkonům v podobě předžalobní výzvy k plnění a sepisu žaloby.