10 C 227/2021-53 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 OSŘ). 2. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku a to z titulu dohody o uznání dluhu ze dne 4. 9. 2019. 3. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil. 4. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 5. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 4. 9. 2019 uzavřela žalobkyně s žalovaným splátkovou dohodu obsahující dohodu o uznání dluhu. Žalovaný v ní uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše celkem ve výši 34 061 Kč. Zároveň se zavázal uhradit jej v 23 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem a to tak, že splátka 1-22 činila 1 500 Kč a splátka 23 činila částku 1 061 Kč. Žalovaný se následně dostal do prodlení s plněním splátky č. 19 a č. 20. Žalobkyně dluh zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 19. 7. 2021. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalovaném. Žalovaný však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Žalovaný nijak nerozporoval, že ve výroku uvedenou částku nezaplatil. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně a to dne 19. 7. 2021. <i>6. Podle § 2053 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná – li někdo svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se zato, že dluh v době uznání trval.</i> 7. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z § 2053 a násl. ObčZ. Na základě listiny, označené jako Splátková dohoda ze dne 4. 9. 2019, má soud za prokázané, že žalovaný pohledávku ve výši 34 061 Kč uznal a tedy jeho dluh v celkové výši již toliko 7 061 Kč ke dni uznání trval. Žalovaný se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě vyhověl. 8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), neboť jde podle § 14b odst. 1 o návrh, který je žalobkyní podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.