10 C 237/2020-16 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že s žalovaným dne 24.10.2019 uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně zapůjčila žalovanému částku ve výši 65 000 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze část první splátku ve výši 3 500 Kč a to dne 4.12.2019. I přes výzvy žalobkyně neuhradil žalovaný žalobkyni dále ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovaným dne 24.10.2019 uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně zapůjčila žalovanému částku ve výši 65 000 Kč, která mu byla předána při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal vypůjčenou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 000 Kč, splatných vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem 20.11.2019. Dále bylo ujednáno pro případ, že žalovaný se s kteroukoli ze splátek zpozdí, stane se splatnou celá dlužná částka a to dnem následujícím po doručení písemné výpovědi smlouvy. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze část první splátky ve výši 3 500 Kč a to dne 4.12.2019. I přes výzvy žalobkyně neuhradil žalovaný žalobkyni dále ničeho. Dne 19.2.2020 zaslala žalobkyně žalovanému písemnou výpověď Smlouvy o zápůjčce a vyzvala k úhradě celé dlužné částky do 7 dnů od doručení. Na veškeré výzvy žalovaný nereagoval a písemná výzva s výpovědí smlouvy se dostala do sféry žalovaného nejdéle dne 2.3.2020. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalovaném. Žalovaný však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Žalovaný nijak nerozporoval, že ve výroku uvedenou částku nezaplatil. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 21. 1. 2020. <i>5. Podle § 2390 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> 6. Smlouva o zápůjčce je považována za smlouvu reálnou, což znamená, že k této smlouvě nedochází jen na základě dohody stran, tj. účinným přijetím návrhu na uzavření smlouvy, ale až skutečným odevzdáním předmětu půjčky dlužníku. Tedy nejen pouhým smluvním ujednáním, ale i předáním předmětu půjčky vzniká dlužníkovi závazek vrátit věřiteli to, co mu bylo půjčeno, a tomu odpovídající právo věřitele požadovat vrácení půjčky. Jako pro každou smlouvu je i pro smlouvu o půjčce nezbytným předpokladem shodná vůle obou stran, tedy konsensus stran o obsahu smlouvy. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti, avšak teprve odevzdáním věci dlužníkovi se tento vztah mezi nimi stává právním vztahem z půjčky. Pojmovým znakem půjčky je její dočasnost. 7. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z § 2390 a násl. ObčZ. Žalovaný požádal žalobkyni o zápůjčku, kterou se zavázal splatit v dohodnutém termínu. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24.10.2019, z výpovědi smlouvy o zápůjčce ze dne 9.2.2020 a z předžalobní upomínka ze dne 21.1.2020 je prokázáno, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že jsou správné údaje o výši dluhu uvedené v žalobě. Žalovaný se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby. 8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 2 460 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta ve výši 3 580 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby celkem ve výši 600 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.