10 C 270/2021-16 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne 26. 7. 2018 uzavřela žalovanás právním předchůdcem žalobkyně se společností [právnická osoba], Smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 20 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 37 184 Kč. Splatnost závazku nastala nejpozději ke dni 26. 9. 2019. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně po zvážení všech okolností požaduje toliko pohledávku skládající se z nesplacené jistiny ve výši 11 681,63 Kč, z nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 11 310,60 Kč, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 376,19 Kč, z účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 5 023,10 Kč a ze zákonného úroku z prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 18. 1. 2021. 2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Soud má za prokázané následující skutečnosti. Dne 26. 7. 2018 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně se společností [právnická osoba], Smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 20 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 37 184 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč, přičemž splatnost závazku pak byla stanovena na den 26. 9. 2019. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, když uhradila toliko částku ve výši 16 256 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 26. 9. 2019. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně požaduje toliko smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 11 681,63 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 27. 9. 2019 do 29. 11. 2020, tj. ve výši 5 023,10 Kč. Žalobkyně po zvážení všech okolností požaduje toliko pohledávku skládající se z nesplacené jistiny ve výši 11 681,63 Kč, z nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 11 310,60 Kč (skládající se z nesplaceného úroku 658,50 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 5 515,66 Kč, z nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 046,04 Kč, z nesplaceného inkasního poplatku 2 026,17 Kč a z postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 2 064,29 Kč), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 376,19 Kč, z účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 5 023,10 Kč a ze zákonného úroku z prodlení. Nárokované účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovanou sestávají z odchozího dopisu ve výši 39 Kč, z odchozího dopisu doporučeně ve výši 50 Kč, z telefonického hovoru 72 Kč a z osobní návštěvy 217 Kč. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 18. 1. 2021. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 2. 6. 2021. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalované, která však žádnou z těchto povinností nesplnila, a proto má soud za prokázané, že splátky úvěru neuhradila tak, jak je uvedeno v žalobě. 5. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. Z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval a poskytla žalované úvěr ve shora uvedené výši. Žalovaná však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnila. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalované po právu, proto jí soud v rozsahu uvedeném ve výroku I., vyhověl a to včetně úroků a smluvní pokuty. Protože žalovaná neplnila řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.