10 C 276/2021-18 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky s příslušenstvím uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku a to z titulu uzavřené úvěrové smlouvy. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 26. 8. 2018 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, a tyto měla žalovaná uhradit do 23. 2. 2020. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 34 710 Kč jako celkový poplatek za půjčené peněžní prostředky. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 8. 6. 2018 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, a tyto měla žalovaná uhradit do 2. 8. 2019. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč jako celkový poplatek za půjčené peněžní prostředky. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni, o čemž byla žalovaná informován. 2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne 26. 8. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 73 710 Kč, tj. včetně poplatků ve výši 34 710 Kč, které byly ve smlouvě zřetelně specifikovány. Úvěr měl být splácen v hotovosti v 78 pravidelných měsíčních splátkách po 945 Kč. Žalovaná měla dlužnou částku splatit nejdéle k datu 23. 2. 2020. Žalovaná uzavřela dne 8. 6. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 45 000 Kč, tj. včetně poplatků ve výši 20 000 Kč, které byly ve smlouvě zřetelně specifikovány. Úvěr měl být splácen v hotovosti v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 750 Kč. Žalovaná měla dlužnou částku splatit nejdéle k datu 2. 8. 2019. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 15. 1. 2021. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalované. Žalovaná však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Žalovaná nijak nerozporovala, že ve výroku uvedenou částku nezaplatila. Předžalobní výzva byla žalované zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně a to dne 13. 5. 2021. <i>5. Podle § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit.</i> 6. Výše uvedené smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. Z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z těchto smluv vyplýval a poskytla žalované úvěry ve shora uvedené výši. Žalovaná však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnila. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalované po právu, proto jí soud v rozsahu uvedeném ve výroku I., vyhověl. Protože žalovaná neplnila řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobce požadoval. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 3 794 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta ve výši 4 900 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony právní služby ve výši 14 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.