10 C 308/2021-18 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 OSŘ). 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 28. 3. 2008 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Žalobkyně od smlouvy odstoupila dne 16. 10. 2019. Žalovaný nevrátil žalobkyni celkem 4 zařízení, jež mu byla zapůjčena a žalobkyně nárokuje smluvní pokutu v celkové výši 6 000 Kč. Dále žalovaný dluží žalobkyni za jednotlivá níže specifikovaná vyúčtování částku 1 131,14 Kč. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a OSŘ, bez nařízení jednání. 5. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 28. 3. 2008 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě Smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Právní předchůdce žalobkyně zapůjčil žalovanému následující přijímací zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě Smlouvy. Jednalo se o 4 níže uvedená zařízení. Převzetí předmětných zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na Zakázkovém listu. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze Smlouvy tím, že soustavně nehradil řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací. Právní předchůdce žalobkyně jednostranně ukončil v důsledku zmíněného porušení povinnosti smluvní vztah založený Smlouvou odstoupením ze dne 16. 10. 2019. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nevrátil žalobkyni celkem čtyři zařízení, přičemž zařízení VAAU8E17I047 a VAAT8E17I047 tvoří jednu položku naúčtovanou jako smluvní pokutu za nevrácení zařízení UPC WiFi booster, jež mu byla zapůjčena za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě Smlouvy, má žalobkyně nárok zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 6 000 Kč, tj. 2 000 Kč za UPC WiFi booster (PLC C72-Comtrend PG -9072 (VAAU8E17I047) + PLC C73 - Comtrend PG -9073 (VAAT8E17I047)), 2 000 Kč za Modem MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (38437DB3ADDF) a 2 000 Kč za STB STB KAON KCF-SA PVR HDD USB READY ([číslo]). Žalovaný je dále v prodlení s úhradou vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 8. 2019 ve výši 215 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 9. 2019 ve výši 215 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 10. 2019, ve výši 215 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 11. 2019ve výši 486,14 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 14. 7. 2021. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ ohledně zaplacení dluhu, popřípadě jiné skutečnosti, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil, a proto má soud za prokázané, že dluh neuhradil tak, jak je uvedeno v žalobě a soud proto žalobě vyhověl. 6. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným týkající se sjednané smluvní pokuty pro případ porušení povinnosti žalovaného vrátit zapůjčené zařízení soud posoudil v souladu § 544 odst. 1 z.č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku, platného do 31. 12. 2013, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Vzniklý právní vztah týkající se pronájmu zařízení soud posoudil v souladu s ustanovením § 663 nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Vzniklé právní vztahy soud posuzoval podle z.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a to s ohledem na ustanovení § 3073, veta první, z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. Povinnost žalované vrátit zapůjčená zařízení a nároku žalobkyně na smluvní pokutu vychází dale z všeobecných podmínek. Žalovaný však svůj závazek nesplnil. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalovanému po právu, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.