15 C 71/2021-38 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 16. listopadu 2020, ve znění doplnění žaloby ze dne 10. listopadu tr., po částečném zastavení řízení provedeném usnesením zdejšího soudu ze dne 25. června tr., č. j. 15 C 71/2021-21, na zaplacení částky 74 Kč. Ta představovala nezaplacený úrok z prodlení počítaný z části původně žalované jistiny 520 Kč za období od 16. ledna 2020 do 14. června tr. K částečnému zastavení řízení došlo v důsledku zpětvzetí žaloby ohledně uložení povinnosti k placení částky 820 Kč pro její tvrzené splnění žalovaným dne 14. června tr. Původně žalovaná jistina pak představovala v částce 520 Kč nedoplatek pojistného, žalovaného za dobu od 15. ledna do 4. března 2020 a administrativní poplatek za odeslání oznámen í o zániku pojistné smlouvy v částce 300 Kč. Stejnou žalobou byl také žalován uvedený úrok z prodlení, aniž by byl tento nárok blíže odůvodněn. Podle tvrzení žalobkyně uzavřeli dne [datum] účastníci pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu [název pojistného produktu] [anonymizována dvě slova]. Předmětem pojištění bylo vozidlo [tovární značka], [registrační značka]. Ve smlouvě se žalobkyně měla zavázat zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak měl zavázat platit žalobkyni pojistné. Smlouva byla uzavřena na základě písemného návrhu a jeho přijetí formou úhrady prvního předpisu pojistného dne [datum]. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné 2 873 Kč s roční splatností a počátek pojištění stanoven ke dni 15. ledna. V souladu s čl. 5 odst. 7 všeobecných pojistných podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, upravila žalobkyně výši pojistného na 3 796 Kč, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 15. ledna 2020. Administrativní poplatek za odeslání upomínky byl žalován v souladu se sazebníkem poplatků žalobkyně, který měl být také nedílnou součásti předmětné smlouvy. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena. V daném případě jde s ohledem na státní občanství žalovaného o řízení s cizím prvkem. Protože bydliště žalovaného je na území České republiky, vyplývá mezinárodní příslušnost zdejšího soudu z čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Zdejší soud tedy přistoupil k projednání věci. Rozhodným právem pro posouzení věci je v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo České republiky, neboť obvyklé bydliště žalovaného (jako pojistníka, měl-li podle žalobkyně platit pojistné) bylo na území České republiky. K věci samotné je třeba nejprve uvést, že žalobkyně nedoložila tvrzení o zaplacení žalované jistiny žalovaným v době po podání žaloby a v tomto směru označila ani žádný důkaz. Důsledkem tohoto stavu je nejenom to, že žalobkyni nebylo možné přiznat právo na náhradu nákladů řízení (procesní důsledek) ve smyslu § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), ale také to, že soud nemohl ve smyslu § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) vycházet z domněnky, že tím uznal i zbytek dluhu spočívající v žalovaném úroku z prodlení. Ve vztahu k žalovanému příslušenství bylo tedy nutné provést dokazování v žalobkyní označeném rozsahu, které bylo potřebné pro rozhodnutí ve věci. Podle žalobkyně bylo předmětem ujednání účastníků pojištění, tedy poskytnutí plnění při vzniku nahodilé události na uvedeném pojištěném vozidle. Pokud se žalovaný za to měl zavázat platit žalobkyni sjednané částky, lze souhlasit s právním hodnocením žalobkyně o tom, že se jednalo o pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. OZ. Podle žalobkyně byla smlouva uzavřena zaplacením prvního pojistného podle její nabídky ve smyslu § 2758 odst. 2 OZ. Z žalobkyní označených důkazů, resp. z označených a předložených písemných důkazních prostředků však soud nezjistil jakékoli ujednání účastníků. Návrh smlouvy nebyl již podle žalobních tvrzení podepsán žalovaným a nelze proto vycházet ze správnosti jeho obsahu ve smyslu § 565 OZ. Doklad o zaplacení byl neautorizovanou sumarizací identifikačních údajů k tvrzené platbě ze dne 18. ledna 2016. Nebylo z něj zřejmé kdo vedl příslušný účet, na nějž bylo placeno, nebyl zřejmý účel platby a zda vůbec platil žalovaný. Identifikace platby totiž byla označena slovem [anonymizováno]. Jakákoli souvislost s účastníky tedy nebyla z této písemnosti zřejmá. Další označené důkazy byly pak již v podstatě bez významu, neboť o sjednání smlouvy zaplacením pojistného nelze uvažovat. Přestože tedy soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný přede dnem 14. června tr. nezaplatil žalobkyni částku žalovanou jako pojistné, když žalovaný v tomto směru neuváděl tvrzení o případném opaku, ačkoli tato povinnost by jej jinak (v případě placení) tížila podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“) nezbylo soudu než žalobu na zaplacení úroku z prodlení výrokem I. zamítnout pro nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní, tížící žalobkyni ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ. Žalobkyně se totiž domáhala zaplacení úrokového příslušenství s ohledem na prodlení s placením původně žalované jistiny na základě smluvního ujednání, které nebylo soudem zjištěno. A pokud nebylo zjištěno prodlení s plněním jistiny peněžité povinnosti, není možné dovozovat vznik nároku na její příslušenství, když žalobkyně neuvedla, že by se jednalo o příslušenství jiné pohledávky. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě byl zcela procesně úspěšný žalovaný. Tomu však žádné náklady nevznikly a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.