20 C 138/2021-13 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). 2. Žalobou podanou dne 19. 2. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s úrokem z prodlení shodně tak, jak uvedeno shora ve výroku tohoto rozsudku pod bodem I., a to z titulu ošetření a pobytu žalovaného v zařízení provozovaného žalobkyní – Protialkoholní záchytné stanici [obec a číslo] - [ulice]. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci bylo rozhodnuto podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soudem byl ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků zjištěn následující skutkový stav: Dne 15. 2. 2020 byl žalovaný ošetřen a pobýval ve výše uvedené protialkoholní záchytné stanici, provozované žalobkyní, za vyšetření a hospitalizaci žalované byla žalobkyní téhož dne vystavena faktura znějící na částku 3 000 Kč, sestávající z částky za poskytnutou zdravotní péči a z nákladů za ubytování včetně poskytnutí tekutin, touto fakturou byl žalovaný vyzvána k úhradě předmětné celkové částky, odpovídající částce žalované, do 16. 3. 2020, písemným vyjádřením žalovaný současně nárok žalobkyně co do důvodu i co do výše uznal. 5. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 25. 11. 2020. 6. Nárok žalobkyně vychází z ust. § 89b odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, podle kterého osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin, podle § 89e odst. 1 téhož zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Vycházeje z obsahu popsaných důkazních prostředků, soud shledal žalobu důvodnou, a to i včetně nároku žalobkyně na úhradu úroku z prodlení za dobu ode dne následujícího po splatnosti uvedené částky, neboť nesplnil-li žalovaný svůj závazek včas, dostal se dnem následujícím do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úrok z prodlení dle § 1968 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí [obec] národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala, soud proto žalobě zcela vyhověl. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení, podle tohoto žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Pokud žalobkyně popsaný zákonný požadavek splnila (viz výše), pak má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem, kde podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí odměna advokáta ve shodě s jeho specifikací v rámci podané žaloby za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) 3 x 200 Kč, za uvedené 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 cit. vyhlášky zástupci žalobkyně náleží náhrada ve výši dalších 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %, místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.