20 C 139/2021-66 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou dne 18. 2. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s úroky a s úrokem z prodlení, a to z titulu nesplaceného úvěru formou čerpání prostřednictvím vydané kreditní karty, poskytnutého společností [právnická osoba], reg. [číslo] sídlem [adresa], Irsko (dále jen„ banka“), jejíž pohledávka následně přešla v důsledku koupě části závodu do majetku společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], která tuto pohledávku za žalovaným posléze postoupila další třetí osobě a tato pak žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 o. s. ř. a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, zjistil soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků skutkový stav spočívající v tom, že na základě žádosti ze dne 8. 7. 2008 vydala banka žalovanému kreditní kartu, jejímž prostřednictvím žalovaný čerpal úvěr vedený pod č. úvěrového účtu [bankovní účet], žalovaný se dle čl. 6 3 Obchodních podmínek banky (dále jen„ OP“) zavázal bance čerpaný úvěr splácet v minimálních splátkách ve výši 3,2 % z aktuálního zůstatku spolu s úroky za poslední období ve výši 23,99 % ročně, se všemi nesplacenými minimálními splátkami z dřívějších výpisů z kartového účtu a se smluvní pokutou za pozdní platbu nebo 200 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší. Vzhledem k tomu, že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 8. 2014, č. j. [insolvenční spisová značka], bylo zahájeno insolvenční řízení žalovaného, stal se dluh žalovaného v souladu s čl. 10 3 OP k uvedenému dni okamžitě splatným, přičemž ke dni zesplatnění činil dluh celkem 92 337,31 Kč a sestával z dlužné jistiny ve výši 72 376,01 Kč, dlužného pojistného ve výši 316 Kč, dlužných poplatků ve výši 5 120 Kč a smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění ve výši 14 525,30 Kč. V uvedeném insolvenčním řízení došlo k částečnému uspokojení pohledávky banky vůči žalovanému, a to v částce 1 292,58 Kč, následně bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2019, č. j. [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci dne 24. 4. 2019, v důsledku nesoučinnosti žalovaného v rámci insolvenčního řízení oddlužení žalovaného zrušeno a insolvenční řízení zastaveno. Žalovaný po skončení insolvenčního řízení na svém dluhu ničeho neuhradil. Na základě smlouvy o prodeji a koupi části závodu uzavřené mezi bankou a společností [právnická osoba], [IČO], přešla pohledávka banky do majetku společnosti [právnická osoba], která tuto pohledávku za žalovaným postoupila společnosti [právnická osoba], [IČO], smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 2. 8. 2016 a tato pohledávku postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 17. 5. 2018. Pokud žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného jak uvedeno výše, pak ani toto žalovaný nikterak nerozporoval. Žalovaný ani netvrdil, že byť jen zčásti, svůj závazek následně uhradil. 4. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 11. 9. 2020. 5. Posoudil-li soud popsanou smlouvu dle formy i obsahu jako smlouvu o úvěru podle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, vycházeje z obsahu této smlouvy, určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (banky jako věřitele a žalovaného jako dlužníka), pak z těchto ustanovení rovněž vychází povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných úroků, domáhala-li se žalobkyně, po postoupení pohledávky, úroku z prodlení, pak jeho výše ve shodě se žalobním návrhem vychází z nař. vl. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení, podle tohoto žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Pokud žalobkyně popsaný zákonný požadavek splnila (viz výše), pak má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 061 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem, kde podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) 3 x 4 180 Kč, za uvedené 3 úkony právní služby dle § 13 cit. vyhlášky zástupci žalobkyně náleží náhrada ve výši dalších 3 x 300 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %, o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.