20 C 189/2021-15 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). 2. Žalobou podanou dne 2. 9. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora ve výroku pod bodem I. uvedené částky s úrokem z prodlení, a to z titulu dluhu žalovaného na jízdném a přirážce k jízdnému při opakovaném použití prostředku hromadné dopravy žalobkyně žalovaným bez platného jízdního dokladu. 3. Žalovaný se během řízení k věci nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. 4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 25. 6. 2021 v 6.34 hodin v Praze na lince č. 8 tramvaje mezi zastávkami„ Urxova“ a„ Invalidovna“ se při prováděné kontrole žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi při použití prostředku hromadné dopravy provozované žalobkyní platným jízdním dokladem, stejně jako v případě kontroly provedené dne 28. 6. 2021 v 16.39 hodin na lince č. 25 tramvaje v místě mezi zastávkami„ Kbelská“ a„ Nademlejnská“. 5. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k dobrovolnému splnění jeho dluhu, sestávajícího z dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, datovanou dnem 17. 8. 2021. 6. Zjištěný skutkový stav odpovídá právnímu závěru, že použitím dopravního prostředku provozovaného žalobkyní osobou žalovaného došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě podle § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), čímž mj. vznikla žalovaného povinnost uhradit jízdné žalobkyni, která naopak se zavázala žalovaného přepravit. Ustanovení § 2551 o. z. výslovně odkazuje na podrobnou úpravu vzájemných práv a povinností, týkajících se právního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným, uskutečněnou v přepravních řádech. Pak je možno konstatovat, že uzavřením přepravní smlouvy přistoupil žalovaný ve smyslu ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, tj. žalobkyní. Povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem je stanovena v § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, oprávnění provozovatele hromadné dopravy uložit cestujícímu přirážku k jízdnému v případě, že se tento neprokáže platným jízdním dokladem (včetně odpovídající výše úhrady) a maximální výše přirážky jsou stanoveny v odst. 4 písm. d) a odst. 6 téhož ustanovení. Ze shora uvedených skutečností a právními předpisy stanovených práv a povinností vyplývá povinnost žalovaného uhradit žalobkyni z titulu každé uzavřené smlouvy o přepravě osob dosud neuhrazené jízdné, konkrétně ve výši 24 Kč a z důvodu neprokázání se platným jízdním dokladem i přirážky k jízdnému, aktuálně ve výši 1 500 Kč, vycházející ze Smluvních přepravních podmínek žalobkyně a odpovídající zákonem stanovenému limitu. Byly-li žalobkyní žalovány částky odpovídající dílem oběma titulům, soud žalobě jako zcela důvodné v plném rozsahu vyhověl, tedy i v části týkající se žalobkyní požadovaného úroku z prodlení, neboť nesplněním dluhu se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení, podle tohoto žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Pokud žalobkyně popsaný zákonný požadavek splnila zasláním předžalobní upomínky žalovanému (viz shora), pak žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem, kde podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí odměna advokáta, ve shodě s jeho vyčíslením uvedeným v podané žalobě, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) 3 x 200 Kč, dále za uvedené 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 cit. vyhlášky zástupci žalobkyně náleží náhrada ve výši dalších 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %, o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.