28 C 149/2021-14 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 524 Kč s úrokem z prodlení, a to z titulu dluhu žalované na jízdném a přirážce k jízdnému při použití prostředku hromadné dopravy žalobkyně žalovanou bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaná se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání. 3. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Žalovaná netvrdila a neprokázala skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnila tak svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Předmět řízení byl vymezen žalobou. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav. Dne 17. 4. 2021 v 9:10 hodin v Praze v autobusové lince číslo 180 v místě kontroly„ Halenkovská“ se při prováděné kontrole žalovaná neprokázala přepravnímu kontrolorovi při použití prostředku hromadné dopravy provozované žalobkyní platným jízdním dokladem. Žalovaná přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a ani jízdné ve výši 24 Kč dle platného tarifu (Tarif PID) při přepravní kontrole nezaplatila, kdy v tento den nastala splatnost pohledávky. Skutečnosti o provedené přepravní kontrole vyplývají ze zápisu [číslo]. 5. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu k dobrovolnému splnění jejího dluhu, sestávajícího z dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, ze dne 14. 6. 2021, žalovaná dlužnou částku neuhradila. 6. Zjištěný skutkový stav odpovídá právnímu závěru, kdy použitím dopravního prostředku provozovaného žalobkyní žalovanou došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě podle § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), čímž mimo jiné vznikla žalované povinnost uhradit jízdné žalobkyni, která se zavázala žalovanou přepravit. Ustanovení § 2551 o. z. výslovně odkazuje na podrobnou úpravu vzájemných práv a povinností, týkajících se právního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, uskutečněnou v přepravních řádech. Uzavřením přepravní smlouvy přistoupila žalovaná ve smyslu ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, tj. žalobkyní. Povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem je stanovena v § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, oprávnění provozovatele hromadné dopravy uložit cestujícímu přirážku k jízdnému v případě, že se tento neprokáže platným jízdním dokladem (včetně odpovídající výše úhrady) a maximální výše přirážky jsou stanoveny v odst. 1 písm. c) a odst. 3 téhož ustanovení, kdy povinnost cestujícího zaplatit na výzvu pověřené osoby přirážku k jízdnému až do výše 1 500 Kč vyplývá z článku 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek žalobkyně a Tarifu PID. 7. Ze shora uvedených skutečností a právními předpisy stanovených práv a povinností vyplývá povinnost žalované uhradit žalobkyni z titulu uzavřené smlouvy o přepravě osob dosud neuhrazené jízdné, které činí dle Tarifu PID 24 Kč, z důvodu neprokázání se platným jízdním dokladem i přirážku k jízdnému, aktuálně ve výši 1 500 Kč, vycházející ze Smluvních přepravních podmínek žalobkyně a odpovídající zákonem stanovenému limitu. Žalobou uplatněný nárok byl shledán důvodným, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to i v části týkající se žalobkyní požadovaného úroku z prodlení, neboť nesplněním dluhu řádně a včas se žalovaná dostala dne následujícího po nesplnění povinnosti do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí [obec] národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, má tak vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), činí odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) 3x 200 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o. s. ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.