28 C 62/2021-34 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 265 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 133,92 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 265 Kč za dobu od 30. 4. 2018 do zaplacení ve výši 8,50 % a částky 500 Kč jako účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, a to z titulu nesplaceného revolvingového úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 29. 11. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], a žalovaným s využitím prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webového portálu provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně a na základě této smlouvy poskytnutého úvěru v rámci úvěrového rámce, když pohledávka shora uvedené zahraniční společnosti byla následně smluvně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 společnosti [právnická osoba], kdy tato následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostně poskytla na základě smlouvy o revolvingovém úvěru žalovanému celkem částku 6 000 Kč, žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, tento úvěr měl splácet splátkami uvedenými ve smlouvě, minimálně 1 000 Kč měsíčně, kdy minimální měsíční splátka byly splatná vždy do 30. dne každého kalendářního měsíce počínaje uzavřením smlouvy o revolvinovém úvěru. Žalovaný avšak úvěr nesplácel v souladu se smlouvou. Žalobkyně s nárokem na zaplacení jistiny ve výši 5 265 Kč uplatnila rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení po splatnosti úvěru ode dne 30. 4. 2018 do zaplacení, nárok na účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované ve výši 500 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 1 133,92 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil. 3. Podle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Předmět řízení byl vymezen podanou žalobou. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila, kdy odkázala na tvrzení uvedená v žalobě včetně doplnění žaloby a předložené listiny, kterými prokazovala svůj nárok. Soud byl připraven poučit žalobkyni při jednání podle § 118a o. s. ř. o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, kdy se však žalobkyně nepřítomností u jednání o toto poučení připravila. 5. Žalovaný netvrdil a neprokázal skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní označených a předložených listinných důkazů, ze kterých byl soudem zjištěn následující skutkový stav, ze kterého vycházel při svém rozhodování. 6. Soud dospěl ke zjištění, že nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovaným došlo k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy. Žalobkyní předložená úvěrová smlouva není podepsána žalovaným, kdy žalobkyně ani neprokázala, že by došlo k uzavření této smlouvy jinak, zejména na dálku s použitím elektronických prostředků, kdy musí být dána identifikace jednajících osob a rovněž musí být dodržen i postup pro uzavření takové smlouvy stanovený zákonem o spotřebitelském úvěru a obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatele úvěru. Obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně (poskytovatele úvěru) je upraven postup a podmínky pro uzavření úvěrové smlouvy, a to zejména v článku 4 a 5 těchto obchodních podmínek, a rovněž v článku 3 standardních podmínek smlouvy o úvěru, kdy však žalobkyní nebylo doloženo dodržení tohoto postupu. Žalobkyní nebyla doložena identifikace žalovaného při uzavření smlouvy, kde dle obchodních podmínek podáním žádosti klienta o uzavření první smlouvy se klient zavazuje do 24 hodin zadat platební příkaz, na základě kterého dojde k převodu jedné koruny z účtu, jehož je majitelem a z něhož bude hradit dluhy vůči společnosti, na účet společnosti – poskytovatele úvěru. Žalobkyně ani neprokázala, že by i jinak byla ověřena identita žalovaného při poskytování úvěru a ani, že by tímto byly předloženy při poskytování úvěru nějaké listiny pro posouzení jeho úvěruschopnosti. Listiny předložené žalobkyní tak neprokazují, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, žalovaný akceptoval tvrzené podmínky smlouvy, neprokázala tedy, že by došlo ke smluvnímu koncensu a jeho obsah. Uplatněný nárok nemohl být tudíž přiznán z titulu uzavřené smlouvy. 7. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byl v předmětné době žalovaný, což bylo potvrzeno i sdělením [právnická osoba], byla žalobkyní převedena dne 29. 11. 2017 částka 6 000 Kč, jak bylo zjištěno z potvrzení o provedené platbě. Pokud se jedná o úhrady, které měly být žalovaným realizovány, žalobkyně tvrdila, že nemá od právní předchůdkyně k dispozici přehled provedených plateb žalovaným a odkázala na předložené výpisy právní předchůdkyně, ze kterých by měla být patrná výše pohledávky. Soud z předložených výpisů, a to zejména posledního výpisu s uvedením posledního data splatnosti 29. 4. 2018, zjistil, že v tomto jsou uvedeny kromě pokut z prodlení celkem ve výši 500 Kč, úroků za období čerpání ve výši 1 133,92 Kč rovněž neuhrazené částky z minulého období 2 000 Kč a aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 29. 4. 2018 ve výši 1 000 Kč, kdy z tohoto dospěl ke zjištění, že žalovaným nebyly uhrazeny splátky celkem ve výši 3 000 Kč, kdy pokud tento měl uhradit šest splátek po 1 000 Kč, poté bylo tímto právní předchůdkyni žalobkyně uhrazeno 3 000 Kč. Soudem bylo dále zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupena společnosti [právnická osoba], následně ji tato smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 postoupila žalobkyni. 8. S ohledem na uvedená skutková zjištění soud posoudil nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 6 000 Kč, kdy bylo soudem rovněž zjištěno, že žalovaným nebyla právní předchůdkyni žalobkyně žalovaným vrácena částka 3 000 Kč. 9. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ust. § 2992 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Ze zjištěného skutkové stavu soud dospěl k závěru, že žalovanému bylo plněno bez právního důvodu, na jeho straně došlo přijetím tohoto plnění ke vzniku bezdůvodného obohacení, které je povinen vydat ochuzenému, s ohledem na postoupení pohledávky je tímto oprávněným žalobkyně, která má právo žádat po žalovaném rovněž úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o.z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 3 000 Kč s úrokem z prodlení. Ve zbytku uplatněného nároku byla žaloba zamítnuta. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci úspěšný ve větší části a měl by tak právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na jeho straně však žádné náklady řízení nebyly zjištěny.