8 C 218/2021-17 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný s ní uzavřel smlouvu o úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] k níž byla uzavřena také Dispozice a v ní úvěrový rámec, výše obchodního úroku pro hotovostní a bezhotovostní čerpání. Žalovaný poskytnutý úvěr průběžně čerpal postupnými výběry z bankovního účtu prostřednictvím bankomatů či platbami u jednotlivých obchodníků, jak vyplývá z výpisu ke kreditní kartě přiloženého k žalobě. Žalovaný se úvěr zavázal splácet minimálními měsíčními splátkami, stanovenými jako procento z částky vyčerpaného úvěrového rámce, když splatnost jednotlivých splátek byla uvedena na výpisu z účtu. Před uzavřením smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací od něj při osobním pohovoru, přičemž tyto informace ověřila nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Protože žalovaný opakovaně porušoval smluvní ujednání (prodlení s úhradou měsíčních splátek), zaslala mu žalobkyně dle čl. 31 písm. d) a čl. 32 písm. a) Všeobecných obchodních podmínek Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ke dni 31. 10. 2020. Žalovaný dluží na vyčerpané neuhrazené jistině úvěru 30 000 Kč, na úroku kapitalizovaném ke dni zesplatnění 1 499,16 Kč, na úroku ode dne následujícího po zesplatnění do 25. 3. 2021 částku 888,18 Kč, na úroku z prodlení z dlužného úroku ode dne následujícího po zesplatnění do 25. 3. 2021 částku 43,23 Kč, na poplatku za odeslání upomínky k úhradě dluhu 1 200 Kč (2 x 600 Kč), na poplatku za přečerpání úvěrového rámce 900 Kč, na poplatku za upomínku k úhradě dluhu 600 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani částečně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Z důkazů provedených při jednání byl prokázán následující skutkový stav. Ze Smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání karty ze dne [datum], Všeobecných produktových podmínek a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru je prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s rámcem 30 000 Kč, s měsíčním zúčtovacím obdobím, minimální výší splátky 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce a úrokovou sazbou 12 % ročně. Ve smlouvě byl též sjednán poplatek 600 Kč za zaslání každé upomínky. Z výpisu z platební historie a měsíčních výpisů ke kreditní kartě je prokázáno, že žalovaný čerpal dne 2. 6. 2020 úvěr ve výši 30 000 Kč, tuto částku spolu s úrokem však následně nesplácel, takže mu byly dne 31. 8. 2020, 30. 9. 2020 a 31. 10. 2020 naúčtovány poplatky po 300 Kč za přečerpání úvěrového rámce a dne 18. 9. 2020 a 1. 11. 2020 poplatky po 600 Kč za upomínky. Správnost výše poplatků prokazuje Sazebník poplatku za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 1. 9. 2013, správnost výše úroků pak výše uvedené výpisy. Upomínkou – rozhodnutím o zesplatnění a žádostí o splacení dluhů z úvěru ze dne 1. 11. 2020 byl žalovaný žalobkyni informován, že v důsledku opakovaného porušení smluvním podmínek žalobkyně pohledávku z úvěrového vztahu zesplatnila a žádá úhradu 34 199,16 Kč, z toho 2 700 Kč poplatků a 1 499,16 Kč úroků, přičemž za zaslání této upomínky je účtován poplatek 600 Kč. Upomínka byla žalovanému odeslána dne 3. 11. 2020, což prokazuje výpis z poštovního podacího archu. 5. Žalovaný nesplnil povinnost tvrzení dle § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ ani povinnost důkazní dle § 120 OSŘ, ohledně skutečnosti, která by zcela či zčásti vyvracela oprávněnost žalobkyní vzneseného nároku. Soud má proto za prokázané, že žalovaný svůj dluh žalobkyni neuhradil ani částečně. 6. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), kterou poskytla žalovanému úvěr a ten byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2395 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 a § 2396 OZ, což v žalobou uplatněném rozsahu neučinil. Protože žalobkyně prokázala existenci pohledávky spočívající v jistině, úroku a poplatcích soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí zcela vyhověl. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek za řízení 1 406 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 2 540 Kč dle § 7 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 AT. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně proto dle § 137 odst. 3 OSŘ má právo na náhradu této daně ve výši 21 % z nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.