8 C 236/2021-27 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě poskytovala žalovanému televizní vysílání prostřednictvím internetu, a to do 30. 9. 2019, kdy byla smlouva ukončena. Dle článku 4.4 zvláštních podmínek pro službu [název služby] [anonymizována tři slova] měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá zařízení, a to [set-top box, typ, číslo] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] a [set-top box, typ, číslo] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. Žalovaný zařízení nevrátil, v důsledku čehož žalobkyni vznikl dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty 5 000 Kč za každé z nich. Žalobkyně vyzvala dne 10. 10. 2019 a její právní zástupce dne 6. 1. 2021 žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. <i>Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) bez nařízení jednání.</i> <i>Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě poskytovala žalovanému televizní vysílání prostřednictvím internetu, a to do 30. 9. 2019, kdy byla smlouva ukončena. Dle článku 4.4 zvláštních podmínek pro službu [název služby] [anonymizována tři slova] měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá zařízení, a to [set-top box, typ, číslo] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] a [set-top box, typ, číslo] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. Žalovaný zařízení nevrátil, v důsledku čehož žalobkyni vznikl dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty 5 000 Kč za každé z nich. Žalobkyně vyzvala dne 10. 10. 2019 a její právní zástupce dne 6. 1. 2021 žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud posoudil jako vztah vyplývající ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, kterou lze podřadit pod nepojmenované smlouvy podle § 1746 odst. 2 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), za podmínek stanovených zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve vztahu k poskytovaným elektronickým službám, podle kterých vznikla žalobkyni povinnost poskytovat tyto služby a žalovanému hradit jejich cenu. Současně byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dle § 2201 a násl. OZ smlouva o nájmu technického zařízení, určeného k využívání poskytovaných služeb, s tím, že bylo ve smyslu § 2048 a násl. OZ ujednáno, že pokud po skončení smluvního vztahu zařízení nebude ve sjednané lhůtě vráceno, má žalobkyně právo na smluvní pokuty ve sjednané výši. Protože žalovaný zařízení nevrátil a smluvní pokuty nezaplatil, soud žalobě vyhověl včetně nároku na úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek za řízení 1 000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokáta a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože řízení bylo zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou týmž žalobcem opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech, jak je soudu známo z úřední činnosti. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Náhradu nákladů řízení žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ uhradí k rukám žalobkynina advokáta.