9 C 171/2020-23 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], IČO [číslo], byla dne 27. 4. 2018 uzavřena Smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 3 000 Kč a pro případ svého prodlení mj. uhradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den svého prodlení a uhradit účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, přičemž tyto byly ujednány paušální částkou ve výši 50 Kč za každou jednu písemnou upomínku. Finanční prostředky ve výši 3 000 Kč se žalovaná zavázala uhradit do 27. 5. 2018. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně opakovaně písemně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, přesto žalovaná ničeho neuhradila. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba], IČO [číslo], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 žalobkyni, s účinností ke dni 12. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 7. 1. 2020. Po postoupení pohledávky žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani po zaslané předžalobní upomínce. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], byla dne 27. 4. 2018 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky, tedy částku 3 000 Kč, právnímu předchůdci žalobkyně vrátit se splatností ke dni 27. 5. 2018, a to bez úroků a bez poplatků. Žalovaná svůj závazek nesplnila, když sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Dle výslovného ujednání v předmětné smlouvě (str. 3) se žalovaná pro případ prodlení s úhradou jakékoliv části závazku zavázala k povinnosti uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 3 000 Kč za období od 28. 5. 2018 do 10. 10. 2019, v celkové výši 1 500 Kč a rovněž nárok na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 3 000 Kč za období od 28. 5. 2018 do 19. 11. 2019 v částce 377,26 Kč. Současně v souladu s předmětnou smlouvou (str. 3) vznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na uhrazení účelně vynaložených nákladů v podobě zaslání tří písemných upomínek k úhradě dluhu žalované ze dne 6. 6. 2018, 27. 6. 2018 a 8. 7. 2018, v celkové výši 150 Kč (3 x 50 Kč). Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019, s účinností ke dni 12. 12. 2019, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 7. 1. 2020. Žalobkyně žalovanou dne 7. 9. 2020 písemně vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dle §142a odst. 1 o. s. ř. Žalovaná nevyvracela žalobní tvrzení o tom, že na tomto svém dluhu dosud ničeho neuhradila. Povinnost tvrzení stanovená ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a povinnost důkazní stanovená ustanovením § 120 odst. 1 o. s. ř. ohledně zaplacení dluhu leží na žalované, kdy však žádná z těchto povinností nebyla splněna, neboť žalovaná zůstala po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud tudíž vycházel pouze z tvrzení žalobkyně a důkazů doložených žalobkyní. 6. Právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud posoudil jako vztah vzniklý na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel (zde právní předchůdce žalobkyně) vydlužiteli (zde žalovaná) zastupitelnou věc (zde peníze) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Žalovaná ovšem v tomto rozsahu svému závazku nedostála, když poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně a po postoupení pohledávky ani žalobkyni nevrátila. Povinnost žalované k úhradě smluvní pokuty za porušení povinnosti splatit částku řádně a včas vyplývá z vlastních ujednání smlouvy a odpovídá § 2048 o. z. Taktéž povinnost k úhradě nákladů spojených se zasláním výzev k plnění, která vyplývá z předmětné smlouvy, soud shledává za oprávněnou, když odpovídá § 513 o. z. a částka 50 Kč je přiměřeným a účelně vynaloženým nákladem právního předchůdce na vymáhání dlužné částky představujícím příslušenství této pohledávky. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním svého dluhu a žalobkyni tak vznik nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který je žádán za období, kdy již žalovaná byla v prodlení s placením a ve výši, která nepřevyšuje výši dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta, jak tento požadoval, za 2,5 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 500 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátka žalobkyně.