9 C 370/2021-59 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 19. 7. 2021 domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena [název smlouvy] [anonymizováno 5 slov] [číslo] jejíž součástí byly též Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a [název podmínek] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. Na základě uvedené smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr až do výše maximálního úvěrového rámce 30 000 Kč. Úvěr byl veden u žalobkyně na bankovním účtu ke kreditní kartě č. [bankovní účet]. Žalovaná se úvěr zavázala splácet tzv. měsíční celkovou minimální úhradou, spočívající v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 aktuálně vyčerpané jistiny úvěru s tím, že minimální výše splátky činila 100 Kč, pokud vyčerpaná část úvěru spolu se splatnými úroky není nižší než tato částka, a to spolu s úrokem ve výši 19,99 % ročně. Žalovaná čerpala úvěr, neplnila však sjednané podmínky, žalobkyně proto dopisem ze dne 19. 5. 2021 od úvěrové smlouvy odstoupila s účinností ke dni 2. 6. 2021, čímž došlo k zesplatnění úvěru. Celková dlužná částka činí 31 449,97 Kč a sestává z jistiny úvěru ve výši 28 466,21 Kč a úvěrových poplatků ve výši 2 983,76 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně žalovanou dne 7. 6. 2021 písemně vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaná dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena [název smlouvy] [anonymizováno 5 slov] [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr formou kreditní karty. Žalovaná byla oprávněna čerpat úvěr až do výše maximálního úvěrového rámce 30 000 Kč, a to prostřednictvím bankovního účtu ke kreditní kartě č. [bankovní účet], vedeného u žalobkyně. Žalovaná byla povinna podle čl.„ [název článku] [anonymizována tři slova]“ smlouvy splácet úvěr minimálními měsíčními splátkami ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, a to podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kartě, minimální výše měsíční splátky činila 100 Kč. Sjednaný úrok činil 19,99 % ročně. Žalovaná úvěr čerpala, jak vyplývá z výpisu z účtu ke kreditní kartě za období od 6. 5. 2021 do 2. 6. 2021, nesplácela jej však řádně a včas a nedodržela tak své povinnosti dle čl. 6 písm. a) [název podmínek] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] (dále jen„ podmínky“), žalobkyně proto dopisem ze dne 19. 5. 2021 v souladu s čl. 6 písm. a) [název podmínek] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] odstoupila a úvěr v souladu s čl. 6 písm. g) podmínek zesplatnila. Dluh žalované činí celkem 31 449,97 Kč a sestává z jistiny úvěru ve výši 28 466,21 Kč a úvěrových poplatků ve výši 2 983,76 Kč. Žalobkyně má nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně žalovanou dne 7. 6. 2021 písemně vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 o. s. ř., žalovaná dosud ničeho neuhradila. 5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující (zde žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (zde žalovaná) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 258 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 1500 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.