9 C 380/2021-37 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 24. 8. 2021 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soudu uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena [název smlouvy] [anonymizována tři slova], na jejímž základě žalobkyně zřídila a vedla pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena [název smlouvy] [anonymizována tři slova], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému možnost přečerpání peněžních prostředků na smlouvou zřízeném bankovním účtu žalovaného do záporného zůstatku (povolený zajištěný debet) do výše 50 000 Kč. Žalovaný se čerpáním finančních prostředků dostal do nepovoleného debetu, k jehož úhradě byl žalobkyní vyzván dne 29. 9. 2020 a to včetně úroku ve výši 29 % ročně. V důsledku nepovoleného debetu žalovaného žalobkyně odstoupila od [název smlouvy] [anonymizována tři slova], zrušila smlouvou zřízený běžný účet žalovaného a konečný zůstatek na účtu - 53 170,60 Kč ke dni 24. 11. 2020 převedla na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet]. Žalovaný dne 22. 2. 2021 uhradil žalobkyni částku 3 200 Kč a dne 31. 3. 2021 částku 3 200 Kč. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 46 770,60 Kč a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně žalovaného dne 13. 8. 2021 písemně vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaný dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena [název smlouvy] [anonymizována tři slova], na jejímž základě žalobkyně zřídila a vedla pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet], nedílnou součástí Smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena [název smlouvy] [anonymizována tři slova], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému možnost přečerpání peněžních prostředků na smlouvou zřízeném bankovním účtu žalovaného do záporného zůstatku (povolený zajištěný debet) do výše 50 000 Kč, nedílnou součástí Smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Oznámení o úrokových sazbách. Žalovaný čerpal peněžní prostředky na uvedeném běžném účtu ve výši 50 832,29 Kč a na účtu tak vznikl záporný nepovolený debet. Na základě písemné výzvy žalobkyně ze dne 29. 9. 2020 byl žalovaný povinen povolený debet uhradit okamžitě a to včetně úroku ve výši 25 % ročně dle Oznámení o úrokových sazbách. Vzhledem k tomu, že žalovaný přes tuto výzvu nepovolený debet řádně a včas neuhradil, žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne 3. 11. 2020 odstoupila. V důsledku odstoupení žalobkyně od smlouvy byl běžný účet žalovaného č. [bankovní účet] ke dni 25. 11. 2020 zrušen, což žalobkyně žalovanému oznámila dopisem z téhož dne a konečný zůstatek na tomto účtu ve výši - 53 170,60 Kč byl převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet], vše v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. Žalovaný dne 22. 2. 2021 uhradil žalobkyni částku 3 200 Kč a dne 31. 3. 2021 částku 3 200 Kč Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni částku 46 770,60 Kč a dále je povinen nahradit této náklady spojené s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně žalovaného dne 13. 8. 2021 písemně vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 o. s. ř., žalovaný dosud ničeho neuhradil. 5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující (zde žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (zde žalovaný) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 872 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 1 500 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, když podaná žaloba je žalobou formulářového typu. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.