10 C 30/2022-19 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že dne 27. 3. 2018 uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru reg. [číslo] na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 115 000 Kč za současně sjednaného úroku ve výši 11,5 % ročně. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, a žalobkyně úvěr ke dni 16. 6. 2021 zesplatnila. Žalobkyně uzavřela dále se žalovaným Smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla žalobkyně žalovanému běžný účet [číslo] [bankovní účet] na němž mu umožnila čerpat finanční prostředky do povoleného debetu. Žalovaný přečerpal prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu, a žalobkyně odstoupila od Smlouvy a běžný účet žalovaného ke dni 13. 1. 2020 zrušila. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Soud má prokázané, že Dne 27.3.2018 uzavřela žalobkyně se žalovaným Smlouvu o úvěru reg. [číslo] na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 115 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 11,5 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, když tyto nebyly z jeho strany hrazeny řádně a včas, žalobkyně v souladu s čl. 8 bodu 8.1 písm. a) Podmínek ve spojení s čl. 9 bod 9.1 písm. f) Podmínek úvěr ke dni 16. 6. 2021 zesplatnila. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován výzvou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky. Dlužná částka ke dni 25.11.2021 činila částku 130 063,93 Kč, skládající se z jistiny 94 136,82 Kč, poplatků 6 951,88 Kč, smluvní úrok 23 614,54 Kč, úrok z prodlení 5 360,69 Kč. Žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla žalobkyně žalovanému běžný účet [číslo] [bankovní účet]. Následně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu v poskytnutém limitu za podmínek stanovených Smlouvou o povoleném debetu ze dne 12.5.2016. Žalovaný přečerpal prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu, který řádně neuhradil, ač k tomu byl povinen a žalobkyní vyzván. Žalobkyně proto v souladu s čl. 13 bod [číslo] VOP ve spojení s čl. 10 bod [číslo] VOP odstoupila od Smlouvy a běžný účet žalovaného ke dni 13. 1. 2020 zrušila a dlužnou částku nadále vede na zvláštním účtu pohledávek. Ke dni 25. 11. 2021 činila dlužná částka 3 299,38 Kč skládající se z jistiny ve výši 2 780,57 Kč a z úroku z prodlení ve výši 518,81 Kč. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně splácení dlužné částky, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil, a proto má soud za prokázané, že dlužnou částku neuhradil tak, jak je uvedeno v žalobě. Žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce žalované dne 2. 8. 2021 předžalobní upomínku. <i>5. Podle § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § [číslo] ObčZ smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.</i> 7. Výše uvedenou smlouvu o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen („ ObčZ“), když žalobkyně se zavázala, že žalovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval a poskytla žalovanému finanční prostředky do výše uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Popsané právní vztahy týkající se smlouvy o běžném účtu soud kvalifikoval dle § 2662 a násl. ObčZ. V případě přečerpání zůstatku na tomto účtu a nároky s tím spojené se řídí ustanoveními § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnil. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalovanému po právu, proto jí soud v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověl, tj. včetně úroku z úvěru a poplatků. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a soud ji v rozsahu uvedeném ve výroku I. žalobkyni přiznal. 8. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 4 155 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta ve výši 5 260 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony právní služby ve výši 15 780 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal I právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobce.