10 C 393/2021-16 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že dne 6. 1. 2019 uzavřela žalobkyně se žalovaným Smlouvu o úvěru ke kreditní kartě reg. číslo [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, prohlásila žalobkyně dle čl. 9 písm. h) Podmínek všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni 10. 1. 2021 za splatné. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 23 264,44 Kč, ze smluvního úroku ve výši 3 126,16 Kč a z úroku z prodlení ve výši 1 731,33 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Soud má za prokázané, že dne 6. 1. 2019 uzavřela žalobkyně se žalovaným Smlouvu o úvěru ke kreditní kartě reg. č. [anonymizováno]. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 19,9 % ročně. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě splatných pohledávek, žalovaný však nikterak nereagoval. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, prohlásila žalobkyně dle čl. 9 písm. h) Podmínek všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni 10. 1. 2021 za splatné. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil, a proto má soud za prokázané, že splátky úvěru neuhradil tak, jak je uvedeno v žalobě. Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 4. 10. 2021 předžalobní výzvu. 5. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval a poskytla žalovanému úvěr. Žalovaný však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnil. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalovanému po právu, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl, tj. včetně úroku z úvěru. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení. Žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 931 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.