10 C 41/2022-56 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 22. 7. 2015 Smlouvu o úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč za současně sjednané úrokové sazby ve výši 12,90 % ročně. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobkyně jej dopisem ze dne 16. 3. 2020 zesplatnila. Před podáním žaloby uhradil žalovaný dne 23. 9. 2020 částku ve výši 500 Kč. Žalovaný dluh se skládá z jistiny ve výši 88 071,31 Kč, smluvního úrok z dlužné jistiny ve výši 3 980,12 Kč, smluvní pokuty ve výši 624 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Soud má za prokázané následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 22. 7. 2015 Smlouvu o úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 2 512,71 Kč, a to počínaje dnem 10. 8. 2015. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 12,90 % ročně. Žalobkyně svůj závazek splnila a dne 22. 7. 2015 úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a dopisem ze dne 16. 3. 2020 za okamžitě splatný. Před podáním žaloby uhradil žalovaný dne 23. 9. 2020 částku ve výši 500 Kč. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil a proto má soud za prokázané, že splátky úvěru neuhradil tak, jak je uvedeno v žalobě. 5. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval, a poskytla žalovanému úvěr ve shora uvedené výši. Žalovaný však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnil. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalovanému po právu, proto jí soud v rozsahu uvedeném ve výroku I., vyhověl a to včetně úroků a smluvní pokuty, jenž byla sjednána v souladu s ustanovením § 2048 OZ. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. OZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 3 548 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta ve výši 4 660 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony právní služby ve výši.. Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.