10 C 52/2022-16 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovanmé zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného] [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na této adrese neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, o čemž bylo rozhodnuto i trestním příkazem ze dne 25.1.2011, č.j. 2 T 5/2011-68, které nabylo právní moci dne 3.3.2011. Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 18 446 Kč. Žalobkyní byla vystavena dne 1. 12. 2010 faktura [číslo] splatná dne 15. 12. 2010, již žalovaný částečně uhradil a dlužná částka tak činí částku 12 375 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že Na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Pracovníky [právnická osoba], s.r.o., bylo dne 5. 11. 2010 kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa žalovaného]. Z trestního příkazu vedeného u Okresního soudu v Chebu, bylo prokázáno, že se žalovaný dopustil předmětného jednání a že způsobil žalobkyni škodu ve výši 12 375 Kč, přičemž o tomto bylo rozhodnuto dne 25.1.2011, č.j. 2 T 5/2011-68, které nabylo právní moci dne 3.3.2011. Pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektřiny byl stanoven možný příkon, který je v daném případě 2,76 kW. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr: 2,76 kW x 8 hodin x 91 dní x 6, 159 Kč = 12 375 Kč. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru ve výši 6 071 Kč vč. DPH. Náklady pracovníků dodavatelské společnosti byly vyfakturovány žalobci fakturou ze dne 10.12.2010 [číslo] přičemž tuto fakturu žalobce uhradil. Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 18 446 Kč. Žalobkyní byla vystavena dne 1. 12. 2010 faktura [číslo] splatná dne 15. 12. 2010, již žalovaný částečně uhradil a dlužná částka tak činí částku 12 375 Kč. 5. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení částky, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalovaném. Žalovaný však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že ničeho na svých závazcích neplnil. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě jeho závazku předžalobní upomínkou ze dne 22. 1. 2020. <i>6. Podle § 51 odst. 3 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.</i> 7. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z bezdůvodného obohacení dle ust. § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platný a účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObčZ“). Popsaný skutkový stav soud posoudil podle § 51 odst. 1) písm. e), 1. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), podle kterého neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je mj. odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného tak vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 13, § 14 a § 15 vyhlášky č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě (platný a účinný v době neoprávněného odběru). Neuhrazením závazků v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí [obec] národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadoval. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta ve výši 1 620 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.