10 C 56/2022-15 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 22. 1. 2021 Smlouvu o úvěru [číslo] v níž se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč za současně sjednané úrokové sazby ve výši 22,70 % ročně. Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobkyně tak prohlásila úvěr dopisem ze dne 23. 6. 2021 za okamžitě splatný v celé výši. 2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Soud má za prokázané následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 22. 1. 2021 Smlouvu o úvěru [číslo] v níž se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 561,87 Kč, a to počínaje dnem 18. 2. 2021. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 22,70 % ročně. Žalobkyně svůj závazek splnila a dne 22. 1.2021 úvěr žalované poskytla. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a prohlásila úvěr dopisem ze dne 23. 6. 2021 za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaná tak dluží žalobkyni na jistině částku 20 000 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 1 904,28 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 755 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 13. 12. 2021 ve výši 617,38 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 904,28 Kč od 14. 12. 2021 do zaplacení. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalované, která však žádnou z těchto povinností nesplnila a proto má soud za prokázané, že splátky úvěru neuhradila tak, jak je uvedeno v žalobě. 5. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval, a poskytla žalované úvěr ve shora uvedené výši. Žalovaná však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnila. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalované po právu, proto jí soud v rozsahu uvedeném ve výroku I., vyhověl a to včetně úroků a poplatků. Protože žalovaná neplnila řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. OZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 871 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta ve výši 1 980 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony právní služby ve výši 5 940 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.