11 C 219/2022-19 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení byla pohledávka žalobkyně za žalovanou na zaplacení příspěvku placeného vlastníkem a provozovatelem vozidla bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v daném případě z provozu vozidla [registrační značka] v období od 5. 7. 2018 do 4. 11. 2018 ve výši 7 995 Kč a dále na zaplacení poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Ve věci byla z důvodu absence reakce žalované na předchozí výzvu k vyjádření žalované dne 14. 9. 2022 doručena výzva k vyjádření dle ustanovení § 114b občanského soudního řádu s tím, aby se žalovaná ve věci samé písemně vyjádřila ve lhůtě 30 dní od doručení výzvy. Současně byla žalovaná v této výzvě poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, ani soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který byl proti ní žalobou uplatněn, uznává a na základě toho soud ve věci rozhodne rozsudkem pro uznání dle § 153a odst. 3 občanského soudního řádu. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřila, tudíž soudu nezbylo než rozhodnout podle ustanovení § 114b odst. 5 ve spojení s ustanovením § 153a odst. 3 občanského soudního řádu rozsudkem pro uznání. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada účelných nákladů řízení. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupkyně žalobkyně ve výši 400 Kč podle § 11 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby celkem ve výši 200 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a dále náhrady 21% DPH (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu) ve výši 126 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupkyně žalobkyně. Předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně nelze považovat za účelný úkon v situaci, kdy k dobrovolnému splnění pod hrozbou soudního uplatnění nároku již předtím vyzvala žalovanou sama žalobkyně v rámci jejích upomínek (tj. po samotné výzvě k zaplacení poplatku následují vždy minimálně ještě dvě upomínky samotné žalobkyně s upozorněním na možnost uplatnění nároku před soudem). Již předchozími upomínkami tak lze mít účel předžalobní výzvy za dokonale splněný a zasílání dalších výzev představuje pouze neúčelné navyšování nákladů daného řízení. K ustanovení § 142a občanského soudního řádu dlužno doplnit, že toto ustanovení bylo včleněno do českého právního řádu zákonem č. 396/2012 Sb., přičemž jím byla sledována mj. ochrana majetkových zájmů dlužníků (žalovaných) před neúčelným navyšováním nákladů řízení (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 5 Cmo 368/2013), k němuž mělo docházet v době před uvedenou novelou. Nelze tudíž dle názoru nalézacího soudu aplikovat ustanovení § 142a občanského soudního řádu způsobem, v jehož důsledku by dlužník měl na nákladech řízení hradit částku vyšší než by hradil před jeho přijetím.