11 C 84/2020-554 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se po žalované domáhal po částečném zpětvzetí žaloby podáním ze dne 29. 6. 2020, ve znění jeho opravy ze dne 13. 10. 2020, zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobce je majitelem účtů vedených u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] (dále též jako„ účet žalobce u [právnická osoba]) a u [právnická osoba] pod [číslo] (dále též jako„ účet žalobce u [právnická osoba]), přičemž žalovaná, která v rozhodné době jako spolupracovnice žalobce zajišťovala řadu jeho finančních záležitostí a za tím účelem měla od žalobce uděleno podpisové a dispoziční právo k uvedeným účtům (do 3. 8. 2018), převedla v letech 2014 2018 bez pokynu a vědomí žalobce částku téměř 5,5 mil. Kč ve prospěch vlastních účtů. Žalobce se tak domáhal vrácení částky v souhrnné výši 1 506 000 Kč, jak to odpovídá převodům částek 10 000 Kč dne 3. 4. 2017, 38 000 Kč dne 3. 4. 2017, 48 000 Kč dne 17. 5. 2018, 48 000 Kč dne 9. 6. 2017, 30 000 Kč dne 21. 6. 2017, 48 000 Kč dne 12. 7. 2017, 48 000 Kč dne 16. 8. 2017, 48 000 Kč dne 11. 9. 2017, 48 000 Kč dne 18. 10. 2017, 48 000 Kč dne 22. 11. 2017, 48 000 Kč dne 8. 12. 2017, 48 000 Kč dne 22. 1. 2018, 48 000 Kč dne 20. 2. 2018, 48 000 Kč dne 14. 3. 2018, 48 000 Kč dne 16. 4. 2018, 48 000 Kč dne 11. 5. 2018, 48 000 Kč dne 26. 6. 2018 a 48 000 Kč dne 16. 7. 2018 z účtu žalobce u [právnická osoba] (tj. pravidelnou částku 48 tis. Kč měsíčně, v červnu 2017 pak navíc dalších 30 tis. Kč, celkem 798 tis. Kč), a dále převodům částek 60 000 Kč dne 27. 2. 2017, 48 000 Kč dne 27. 3. 2017, 50 000 Kč dne 24. 5. 2017, 50 000 Kč dne 17. 7. 2017, 250 000 Kč dne 22. 11. 2017 a 250 000 Kč dne 22. 11. 2017 z účtu žalobce u [právnická osoba] (celkem 708 tis. Kč). Přestože žalobce žalovanou dopisem ze dne 19. 12. 2018 vyzval k vrácení takto převedených peněžních prostředků, žalovaná na výzvu nereagovala a peníze nevrátila. 2. Žalovaná v rámci své obrany potvrdila svou osobní realizaci shora uvedených převodů z účtů žalobce ve prospěch vlastních účtů, nicméně podle žalované veškeré transakce proběhly na základě ústních pokynů žalobce v souladu s praxí zavedenou a po mnoho let bezproblémově fungující mezi účastníky v rámci jejich neoficiálního partnerského vztahu, tudíž se dle žalované jedná o tzv. vnucené obohacení, popř. darování. Posléze žalovaná velmi podrobným způsobem popsala strukturu obchodních společností, jejichž prostřednictvím žalobce podnikal, jednak své mnohaleté působení v rámci této obchodní struktury, které bylo jak faktického, tak ryze formálního charakteru (od administrativních po manažerské pozice), tak především mnohaletý partnerský ráz vztahu obou účastníků, v jehož rámci se jí dostávalo finanční podpory od žalobce formou pravidelných peněžních plnění z osobních účtů žalobce, a to nikoliv pouze pro dobu v žalobě vymezenou, nýbrž pro časový úsek daleko rozsáhlejší, kdy s ohledem na pravidelnost, výši a bezprecedentní dlouhodobost těchto plateb je vyloučeno tvrzení žalobce o tom, že by žalovaná tyto převody provedla bez vědomí a ústních pokynů žalobce, který je právníkem a zkušeným obchodníkem, jakkoliv není jinak schopna o ústním zadání těchto pokynů podat přímý důkaz, neboť tyto byly udělovány na pravidelných osobních schůzkách obou účastníků. V tomto smyslu tedy žalovaná opakovaně poukazovala na absurditu žalobní konstrukce, podle které by mělo po dobu delší než deset let unikat pozornosti žalobce, že žalovaná z jeho osobních účtů každý měsíc (bez jeho vědomí a pokynů) vyvádí peněžní prostředky ve formě relativně pravidelné a současně velmi vysoké jednorázové částky, a to navíc tím nejsnáze detekovatelným a dohledatelným způsobem, tedy převodem na vlastní bankovní účty. Dále žalovaná poukázala na další finanční a obecně materiální podporu, které se od žalobce v minulosti dostávalo dalším členům její rodiny (zejm. dceři žalované), přičemž současně zevrubně popsala události z léta r. 2018, které vedly k prudkému rozvratu vzájemných vztahů obou účastníků (v souvislosti s prodejem akcií společnosti [právnická osoba] ze strany syna žalované, Ing. [příjmení], třetí osobě) a které se staly motivem k podání nejenom žaloby v nadepsané věci, nýbrž i celé řady dalších žalob a trestních oznámení. K samotným převodům pak žalovaná zdůraznila, že tyto byly prováděny ze soukromých účtů žalobce, ze kterých bylo vždy realizováno relativně omezené množství pravidelných plateb, přičemž za účelem realizace těchto pravidelných plateb, mezi které náležely i dotčené pravidelné převody ve prospěch žalované, musel být vždy zůstatek těchto účtů nejprve nadotován z jiných účtů, k nimž žalovaná neměla přístup (př. zejm. z účtů společností žalobce), čímž je vyloučen žalobní předpoklad, že by tyto převody žalovaná uskutečnila bez vědomí či v rozporu s vůlí žalobce. Manželka žalobce přitom v jiném soudním řízení uvedla, že prováděla pravidelnou kontrolu prostředků na těchto účtech. 3. Mezi stranami nebyla sporná realizace jednotlivých převodů v žalobě (ve znění jejího částečného zpětvzetí) uvedených z účtů žalobce ve prospěch bankovních účtů žalované. Stejně tak bylo učiněno nesporným, že v případě účtů žalobce u [právnická osoba] a [právnická osoba] se jednalo o osobní a soukromé účty žalobce, k nimž měla žalovaná zřízeno dispoziční oprávnění. Jádrem celého sporu, k němuž se vedlo rozsáhlé dokazování, zůstalo vyloučení základního žalobního předpokladu, že k těmto převodům došlo bez vědomí a pokynů žalobce, tedy že žalovaná si počínala protiprávně při nakládání s peněžními prostředky žalobce. Žalovaná přitom nedisponovala přímými důkazními prostředky ve vztahu k jednotlivým pokynům žalobce, kdy tyto byly dle žalované udělovány na pravidelných osobních schůzkách obou účastníků, jimž nebyl nikdo další přítomen, ústní formou. Dokazování se tedy vedlo ke skutkové verzi žalované, jejíž prokázání logicky vylučuje žalobní verzi o protiprávním vyvedení peněžních prostředků z účtů žalobce žalovanou v její prospěch (v podstatě ve formě zpronevěry). Z toho důvodu se také podle názoru soudu nejednalo o nárok z bezdůvodného obohacení, nýbrž o nárok na náhradu škody, jak bude ještě rozvedeno dále, nicméně s ohledem na konkrétní okolnosti věci šlo z hlediska právní kvalifikace o velmi podobný způsob a rozsah dokazování (žalobce by stěží prokazoval, že pokyn k jednotlivým převodům nedal). 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dle výpisů z obchodního rejstříku působila žalovaná od prosince 2015 do srpna 2018 ve funkci jednatelky společnosti [právnická osoba], jejímž jediným společníkem byl v té době [jméno] [příjmení], posléze pak [anonymizováno], akciová společnost, kterou ovládal sám žalobce, jak uvedl v rámci svého vyjádření ze dne 4. 12. 2019 v řízení vedeném u Obchodního soudu pro [část Prahy] sp. zn. 11 C 16/2019. Dále dle výpisu z obchodního rejstříku dotčené společnosti žalovaná působila opakovaně ve funkci členky představenstva a dále (též opakovaně) až do konce srpna 2018 ve funkci členky dozorčí rady [právnická osoba] [právnická osoba], jejímž jediným akcionářem byl žalobce. Žalobce byl a je rovněž jediným akcionářem společnosti [právnická osoba], kde v minulosti rovněž působila žalovaná na pozici členky dozorčí rady a na kterou mj. přešlo jmění [právnická osoba] a.s. či [anonymizováno] [právnická osoba] a ze které se mj. v r. 2014 a 2015 odštěpily společnosti [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku dotčené společnosti. Podobně působila žalovaná do r. 2015 na pozici jednatelky [právnická osoba] s ., kterou žalovaný ovládal jako jediný společník, resp. prostřednictvím [právnická osoba], akciová společnost. [právnická osoba] pak byla jediným akcionářem společnosti [právnická osoba] (později [právnická osoba]), ve které žalovaná opakovaně působila na pozici členky dozorčí rady, přičemž právě tato společnosti byla jediným akcionářem [právnická osoba], akciová společnost, kde byla žalovaná opakovaně členkou představenstva, jak je zřejmé rovněž z výpisu z obchodního rejstříku této společnosti. Obdobně pak tomu dle výpisu z obchodního rejstříku bylo u [právnická osoba], akciová společnost, či [právnická osoba], a.s., která byla pro změnu ovládána prostřednictvím již zmíněné [anonymizováno], akciové společnosti, resp. zčásti ovládána, jak tomu bylo v případě [právnická osoba] s . (posléze a.s., posléze [právnická osoba]). Ve shora uvedených společnostech pak žalovaná v minulosti dále působila na nejrůznějších vedoucích a odborně-administrativních pozicích, jak se podává z doložených pracovních smluv (smlouva ze dne 30. 9. 2011, smlouva ze dne 1. 4. 2012, smlouva ze dne 2. 1. 2007, smlouva ze dne 1. 12. 2004, smlouva ze dne 2. 1. 2003, smlouva ze dne 2. 9. 2002, smlouva ze dne 29. 12. 1995, smlouva ze dne 1. 5. 1994, smlouva ze dne 1. 1. 1995), které na straně zaměstnavatele vždy uzavíral žalobce, a také z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za r. 1998, 2000 až 2004. Naopak žádný pracovněprávní vztah nebyl tvrz