12 C 188/2022-28 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu zaplacení částky 775 067,84 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne [datum] se žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 800 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit dle čl. 4 smlouvy včetně nákladů a výdajů vzniklých v souvislosti se smlouvou spolu s úrokem 7,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 757 Kč, vždy k 15. dni každého měsíce, počínaje 15. 7. 2020. V čl. 7 smlouvy bylo sjednáno pojištění úvěru pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti žalované, za něž se žalovaná zavázala hradit částku 634 Kč měsíčně. Dodatkem ke smlouvě ze dne [datum] bylo zrušeno stávající pojištění s účinností od nabytí účinnosti tohoto dodatku. Žalovaná úvěr ve výši 800 000 Kč vyčerpala dne 9. 6. 2020 v plné výši. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit poplatky spojené se správou úvěru v případě prodlení v souladu se sazebníkem žalobkyně. Žalobkyně se od března 2021 dostala do prodlení se splácením úvěru, žalobkyně tak v souladu s čl. 8 smlouvy využila své oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 28. 7. 2021. Podaným návrhem se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 774 167,84 Kč, neuhrazených poplatků ve výši 900 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni 31. 3. 2022 ve výši 45 452,87 Kč, kapitalizovaného úroku ke dni 31. 3. 2022 ve výši 41 961,50 Kč, dále plynoucího úroku a úroku z prodlení z částky 774 167,84 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení. 2. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 6. 5. 2022, č.j. EPR 117532/2022-6, byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku a dále povinnost zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 73 546,60 Kč s poučením o možnosti podat odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení s uložením povinnosti podat ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemné vyjádření ve věci samé k připojené žalobě s poučením o tom, že jestliže se žalovaná bez vážného důvodu k věci samé včas nevyjádří a ani ve stanované lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a soud rozhodne rozsudkem pro uznání. 3. Žalovaná v zákonem stanovené lhůtě podala dne 24. 5. 2022 odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu bez odůvodnění a bez vyjádření ve věci samé, písemné odůvodnění podaného odporu, ani vyjádření ve věci nepodala žalovaná ani ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, tedy do 27. 6. 2022. 4. Vzhledem k tomu, že žalobní tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebyla úplná, byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů výzvou doručenou zástupci žalobkyně dne 31. 5. 2022. Žalobkyně následně podáním ze dne 28. 6. 2022 doplnila žalobní tvrzení v tom směru, žalované byly za dobu trvání úvěrového vztahu vyúčtovány poplatky v celkové výši 8 874 Kč sestávající z poplatku dle čl. 4 smlouvy za vyřízení úvěru ve výši 5 000 Kč, nákladů spojených s prodlením naúčtovaných dle čl. 8 smlouvy a 5.3. sazebníku ve výši 300 Kč za 10 dnů prodlení, které byly účtovány vždy k 10., 40. a 70 dni v prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč, přičemž žalobkyně naúčtovala žalované náklady s prodlení ve výši 300 Kč dne 25. 3. 2021, ve výši 900 Kč dne 24. 4. 2021 a dne 24. 6. 2021, dále z ceny za přistoupení do pojištění ve výši 634 Kč měsíčně, když za červen 2020 byla naúčtována poměrná část poplatku, stejně jako za měsíc září 2020, kdy žalobkyně naúčtovala žalované cenu za pojištění dne 30. 6. 2020 ve výši 464 Kč, dne 31. 7. 2020 ve výši 634 Kč, dne 31. 8. 2020 ve výši 634 Kč, dne 2. 9. 2020 ve výši 42 Kč, přičemž žalovaná uhradila samostatnými splátkami na poplatky částku v souhrnné výši 7 974 Kč, dosud neuhrazená částka na poplatcích činí 900 Kč. V případě kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 45 452,87 Kč žalobkyně doplnila, že za období od 3. 5. 2021 do 31. 3. 2022 byl naúčtován úrok z prodlení ve výši 45 461,81 Kč, na což byla žalovanou zaplacena částka 8,94 Kč, dosud neuhrazený úrok z prodlení tak činí částku 45 452,87 Kč. Kapitalizovaný úrok sestává ze smluvního úroku naúčtovaného z dlužné jistiny za období od 31. 7. 2021 do 31. 3. 2022 v částce 41 961,50 Kč, na nějž žalovaná dosud ničeho neuhradila. 5. Vzhledem k tomu, že doplnění žalobních tvrzení bylo žalované doručeno až dne 1. 7. 2022, tedy až po doručení usnesení o výzvě k vyjádření dle § 114b občanského soudního řádu, které bylo součástí elektronického platebního rozkazu ze dne 6. 5. 2022, č.j. EPR 117532/2022-6 (doručeno žalované dne 11. 5. 2022), nebyly splněny zákonem stanovené náležitosti dle § 114b odst. 4 občanského soudního řádu pro vydání rozsudku pro uznání dle § 153a odst. 3 občanského soudního řádu. 6. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 7. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že [právnická osoba] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 800 000 Kč, a to vyplacením na bankovní účet číslo [bankovní účet], přičemž žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 7,9 % ročně splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 9 757 Kč měsíčně, počínaje 15. 7. 2020. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit ceny související s úvěrem dle aktuálního ceníku žalobkyně platné v den poskytnutí služby, v čl. 4 a) smlouvy se žalovaná zavázala uhradit cenu za vyřízení úvěru ve výši 5 000 Kč, v čl. 7 bylo sjednáno pojištění úvěru spočívající v pojištění žalované pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti, za něž se žalovaná zavázala hradit poplatek ve výši 634 Kč měsíčně. Z výpisu z úvěrového účtu číslo [bankovní účet] a transakcí na úvěru má soud za prokázané, že žalovaná úvěr ve výši 800 000 Kč vyčerpala dne 9. 6. 2020. Dodatkem ke smlouvě ze dne [datum] bylo sjednáno ukončení pojištění schopnosti splácet úvěr. Z důvodu prodlení žalované s úhradou sjednaných splátek využila žalobkyně smluvního oprávnění dle čl. 8, 8.2. smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 28. 7. 2021, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne 31. 7. 2021. Při absenci tvrzení žalované vycházel soud ve vztahu k výši dlužné částky z tvrzení žalobkyně korespondujícího s listinnými důkazy, tedy z dlužné jistiny ve výši 774 167,84 Kč, neuhrazených poplatků ve výši 900 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni 31. 3. 2022 ve výši 45 452,87 Kč, kapitalizovaného úroku ke dni 31. 3. 2022 ve výši 41 961,50 Kč. 8. Podle § 2395 OZ, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Banka na základě smlouvy poskytla žalované úvěr a žalovaná byla povinna fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků a poplatků. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, poplatků, úroků z úvěru, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalované, která však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, v rozsahu uvedeném pod bodem I. výroku. Protože žalovaná neplnila řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované úroky z prodlení, a to dle ustanovení § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se jedná o lhůtu k plnění, tuto soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 OSŘ jako třídenní, když žalovaná netvrdila ani neprokázala skutečnosti, které by odůvodňovaly umožnění plnění ve splátkách. 9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, když žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, soud jí tedy přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 31 003 Kč a v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem, kde odměna zástupce žalobkyně činí 34 260 Kč dle § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) po 11 420 Kč, náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně představuje částku 900 Kč za tři shora uvedené úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náhrady DPH ve výši 21% z odměny a náhrady výdajů podle § 137 OSŘ, celkem částky 73 547 Kč O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ.