12 C 291/2020-322 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 875 778,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je dodavatelem tepelné energie, kterou vyrábí ve zdroji tepelné energie a distribuuje rozvodným tepelným zařízením, jehož částí jsou i tepelné přípojky dle § 2 písm. c) bod 15 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále také„ EZ“). Žalovaný uzavřel s dodavatelem dne [datum] smlouvu o dodávce tepelné energie a ukončil ji výpovědí ke dni [datum] z důvodu odpojení od zdroje tepelné energie dodavatele. [stát. instituce], odbor stavební a životního prostředí, vydal dne 12. 8. 2015, pod [číslo jednací], sp. zn. KSÚ [číslo] 2013 rozhodnutí, kterým se žalovanému jako stavebníkovi povolilo mimo jiné i provedení stavební úpravy na stavbě„ Bytový dům – Plynová kotelna, [adresa], [obec], na St. parc. [číslo] v [katastrální uzemí], ulice [ulice a číslo], [územní celek]“ s tím, že předmětem byla změna zdroje vytápění pro stávající objekt bytového domu, když objekt je současně napojen na centrální zdroj tepla (dále také„ CZT“) při současném fyzickém odpojení od rozvodu CZT s tím, že bude zaslepeno potrubí v části, která je ve vlastnictví stavebníka. Ve vyjádření před vydáním tohoto rozhodnutí žalobkyně nesouhlasila s navrhovaným odpojením od CZT a zároveň upozornila na ust. § 77 odst. 5 EZ s tím, že bude po žalovaném požadovat veškeré náklady spojené s odpojením od CZT. Žalovaný realizoval odpojení od CZT v průběhu roku 2015. Následně probíhala mezi žalobkyní a žalovaným rozsáhlá komunikace ohledně úhrady nákladů spojených s odpojením od CZT dodavatele, kdy žalobkyní byla poskytnuta žalovanému připravená projektová dokumentace včetně„ slepého“ a rovněž tak naceněného rozpočtu, na základě kterého mohl žalovaný provést sám výběrové řízení na subjekt, který provede práce spojené s odstraněním tepelné přípojky, k čemuž ze strany žalovaného nedošlo. Následně žalovaný odmítl uhradit jakékoliv náklady žalobkyně spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně nákladů na odstranění tepelné přípojky. Žalobkyně tudíž přistoupila k realizaci odstranění tepelných přípojek a zadala vypracování projektové dokumentace pro odstranění tepelné přípojky Ing. [jméno] [příjmení]. K demontáži tepelné přípojky došlo [právnická osoba], s.r.o. v průběhu měsíce dubna 2019, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 28. 3. 2019. Následně žalobkyně zaslala žalovanému fakturu obsahující náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně nákladů na odstranění tepelné přípojky, kterou žalovaný dosud neuhradil. Po aktualizaci původního rozpočtu žalobkyně snížila původně požadovanou a vyfakturovanou částku 886 364 Kč na částku 875 778,20 Kč, když žalovaný je dosud v prodlení s její úhradou. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem uzavřena smlouva o dodávce tepelné energie, když tato smlouva byla ukončena výpovědí žalovaného ke dni [datum] z důvodu odpojení od dodavatele. Žalovaný provedl na domě stavební úpravy spočívající ve změně zdroje vytápění a následném odpojení od CZT, které mělo být provedeno zaslepením potrubí v části ve vlastnictví žalovaného. Postup žalobkyně považuje žalovaný za šikanózní s cílem odradit žalovaného od zamýšlené změny způsobu vytápění. Žalovaný od počátku nesouhlasil se způsobem provedení zaslepení a výší nákladů s tím spojených, ačkoli si je vědom ust. § 77 odst. 5 EZ. Žalovaný však má za to, že způsob odstranění tepelné přípojky dle projektové dokumentace vyhotovené žalobkyní je neadekvátní situaci, když žalovaný poukázal na způsob odstranění tepelné přípojky u [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], [obec], kdy v tomto případě byla tepelná přípojka odstraněna v šachtě přímo u budovy s tím, že náklady spojené s odstraněním tepelné přípojky činily cca. 50 000 Kč. V souvislosti s odstraněním tepelné přípojky si žalovaný nechal dne 18. 12. 2019 vypracovat cenovou nabídku od společnosti [právnická osoba], když tato vyčíslila náklady na odstranění, respektive demontáž tepelné přípojky, částkou 471 155 Kč včetně DPH. Žalovaný má za to, že i v případě žalovaného mohl být žalobkyní zvolen shodný postup odpojení a odstranění tepelné přípojky jako v případě sousední budovy, když výše nákladů požadovaná žalobkyní je nepřiměřená povaze věci. Žalobkyně je povinna zvolit způsob zaslepení, který je z hlediska technického dostačující s tím, aby vzniklé náklady byly co nejnižší. 3. Žalobkyně v replice uvedla, že cenová nabídka od společnosti [právnická osoba] není objektivní, neboť ceny v ní obsažené neodpovídají [příjmení] soustavě ÚRS, která představuje systém pro oceňování stavební produkce v ČR. Postup žalobkyně není šikanózní, když žalobkyně jako vlastník rozvodů a přípojek je oprávněna rozhodovat o nakládání se svým vlastnictvím. Žalovaný ostatně měl možnost vybrat si zhotovitele odstranění tepelných přípojek a tyto náklady uhradit sám, čehož žalovaný nevyužil. 4. Žalovaný při jednání soudu dne 14. 10. 2020 namítl, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována, neboť je pouze dodavatelem tepla a nikoli jeho distributorem. Dále žalovaný poukázal na změnu znění ust. § 77 odst. 5 EZ v roce 2015, oproti znění účinném od 1. 1. 2016. Učinil spornými, jak způsob provedení odpojení, tak výši nákladů vynaložených žalobkyní na odpojení a odstranění tepelné přípojky. Žalobkyně uvedla, že ze zápisu o předání a převzetí dokončené stavby ze dne 15. 5. 1996 je zřejmé, že žalobkyně je distributorem tepelné energie ve vztahu k předmětné tepelné přípojce. V případě legislativní změny EZ se dle názoru žalobkyně jednalo pouze o legislativní upřesnění, když povinnost hradit náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky stíhala danou osobu i v předchozím období. Pokud se jednalo o náklady na odstranění tepelné přípojky u domu [ulice a číslo], [obec], poukázala žalobkyně na to, že tepelná přípojka u tohoto domu je nepoměrně kratší, nežli tepelná přípojka u domu na adrese [adresa žalované] [územní celek] jakožto vlastník pozemků, pod nimiž se nacházejí rozvody tepelné energie, souhlasil u domu [ulice a číslo], [obec] s tím, že bude akceptovat pouze vytažení rozvodů při ponechání betonové skruže, čímž byly náklady na odstranění přípojky podstatně sníženy. V případě žalovaného byl původní návrh žalobkyně, na základě něhož byl vypracován projekt v únoru 2018, takový, že dojde pouze k vytažení trubek vedoucích teplo a teplou vodu a poté k zasypání, přičemž v souvislosti s tímto projektem byly vyčísleny náklady cca okolo 250 000 Kč. Následně však [územní celek], jakožto vlastník pozemků, pod kterými se vedení nachází, s tímto postupem nesouhlasilo a požadovalo odstranění betonových skruží a zasypání prostoru, v souvislosti s tím pak došlo k významnému navýšení nákladů na odstranění přípojek. V případě rozvodů pod silnicí [územní celek] požadovalo odstranění skruží až k silnici a následně nezasahování do silnice. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti. Žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli dne [datum] smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému tepelnou energii ze svého zařízení do odběrného místa odběratele, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou jeden měsíc, dle podmínek připojení a dodávek tepla žalobkyní [číslo] se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému teplo a teplou vodu ze zařízení provozovatele distribuční soustavy žalobkyně (smlouva o dodávce tepelné energie ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] Podmínek připojení a dodávek tepla žalobkyně [číslo]). Žalovaný výpovědí ze dne 18. 7. 2016 vypověděl smlouvu o dodávce tepelné energie, když výpovědní doba skončila dne [datum] (výpověď ze dne [datum]). Rozhodnutím [stát. instituce], odbor stavební a životního prostředí ze dne 12. 8. 2015, [číslo jednací], byla povolena stavba plynové kotelny bytového domu, [adresa] [obec], na St. parc. [číslo] v k.ú. [obec], ulice [ulice a číslo], [územní celek], kdy předmětem záměru byla změna zdroje vytápění pro stávající objekt bytového domu, který byl dosud napojen na centrální zdroj tepla s tím, že následně dojde k fyzickému odpojení od rozvodů CZT, a to tak, že bude zaslepeno potrubí v části, která je ve vlastnictví žalovaného. V odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo citováno negativní stanovisko žalobkyně ze dne 4. 3. 2014, kdy žalobkyně poukázala na ust. § 77 odst. 5 energetického zákona s tím, že veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedené změny způsobu vytápění včetně nákladů spojených s odpojením od rozvodného tepelného zařízení bude povinen hradit žalovaný. Na toto ustanovení pak poukázal i stavební úřad ve svém rozhodnutí. V dopisu ze dne 18. 6. 2018 zaslala žalobkyně žalovanému projektovou dokumentaci na demontáž přípojky nacházející se na pozemku ve vlastnictví [územní celek] spo