12 C 382/2022-42 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o nájmu motorového vozidla [anonymizováno], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (dále jen„ předmětné vozidlo“), a to na dobu neurčitou. Vozidlo mělo být pronajato krátkodobě do doby zajištění výměny oleje, brzdových kotoučů a destiček, a provedení státní technické kontroly vozidla [anonymizována dvě slova], které si žalovaný u žalobkyně vybral za účelem jeho koupě. Žalovaný se zavázal hradit nájemné za užívání předmětného vozidla ve výši 500 Kč + DPH ve výši 21 % denně. Na základě žádosti žalovaného ze dne 11. 10. 2019 žalobkyně vystavila žalovanému fakturu za užívání předmětného vozidla, a to fakturu [číslo] na částku 25 410 Kč, splatnou 25. 10. 2019, za období užívání předmětného vozidla od 31. 8. 2019 do 11. 10. 2019, tedy celkem 42 dnů nájmu vozidla po 500 Kč v částce 21 000 Kč, včetně DPH ve výši 21 % v celkové výši 25 410 Kč. Žalovaný však na vystavenou fakturu ničeho neuhradil a předmětné vozidlo přes opakované výzvy žalobkyně této nevrátil, a nadále jej užíval. Dne 13. 12. 2019 zaslala žalobkyně žalovanému na jeho emailovou adresu výpověď nájemní smlouvy k vozidlu bez výpovědní doby, a to pro zvlášť závažné porušení povinností žalovaného, kdy tento neudržoval vozidlo ve stavu umožňujícím jeho řádné užívání, nepečoval o vozidlo tak, aby na něm nevznikla škoda převyšující rámec běžného opotřebení, navíc do té doby žalovaný neuhradil na nájemném ničeho, výpověď byla žalovanému doručena dne 13. 12. 2019. Žalovaný však žalobkyni předmětné vozidlo ani po doručení výpovědi nájemní smlouvy nevrátil a užíval jej až do 25. 2. 2020, kdy vozidlo vydal Policii ČR a ta ho následně předala žalobkyni. Dne 3. 3. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] splatnou dne 17. 3. 2020, a to na částku 91 857 Kč sestávající se z nájemného za dobu užívání předmětného vozidla od 12. 10. 2019 do 13. 12. 2019 ve výši 37 510 Kč (31 000 Kč + DPH 21 %), smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč za neohlášený výjezd s vozidlem mimo území ČR sjednané mezi účastníky v čl. I., odst. 6. smlouvy o nájmu vozidla, neboť na vozidle byla při jeho vydání Policií ČR vylepena slovinská dálniční známka, doplnění pohonných hmot dle čl. II., odst. 8 smlouvy o nájmu vozidla ve výši 1 700,40 Kč (1 405,29 Kč + DPH 21 %), když v předmětném vozidle byla při jeho předání žalovanému dne 31. 8. 2019 plná nádrž motorové nafty, po převzetí předmětného vozidla od Policie ČR byly do vozidla natankovány pohonné hmoty dne 25. 2. 2020 za 1 000,40 Kč a dne 3. 3. 2020 dotankována plná nádrž pohonných hmot za částku 700 Kč, dále dle čl. I., odst. 7 smlouvy přeúčtování částky 600 Kč představující pokutu udělenou [stát. instituce] žalobkyni jako provozovateli vozidla ze dne 17. 9. 2019, nákladů vynaložených na opravu vozidla dle čl. II., odst. 2. a 4. smlouvy ve výši 5 046,99 Kč a bezdůvodného obohacení žalovaného ve výši 37 000 Kč, spočívající v užívání vozidla v době od 14. 12. 2019 do 25. 2. 2020, vycházejíce se sjednané denní sazby nájemného ve výši 500 Kč bez DPH. Žalovaný byl trestním příkazem [název soudu] shledán vinným přečinem zpronevěry dle ust. § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, žalobkyně, která se se svým nárokem na náhradu škody připojila k trestnímu řízení, byla se svým nárokem odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k úhradě výše uvedených částek výzvou ze dne 6. 9. 2022, přičemž žalovaný dosud na dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za souhlasu účastníků rozhodoval soud dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z doložené smlouvy o nájmu vozidla uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla k užívání žalovanému vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni nájemné v denní výši 500 Kč a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (dále jen„ smlouva o nájmu vozidla“). Smlouva o nájmu vozidla byla uzavřena na dobu neurčitou. V čl. I., odst. 6 smlouvy o nájmu vozidla byla sjednána smluvní pokuta označená jako„ sankční poplatek“ ve výši 10 000 Kč v případě pronajímateli neohlášeného výjezdu za hranice ČR. V čl. I, odst. 7 smlouvy o nájmu vozidla bylo sjednáno, že veškeré dopravní přestupky způsobené v průběhu nájmu vozidla je povinen uhradit nájemce na vlastní náklady. V čl. II, odst. 2 smlouvy o nájmu vozidla byla sjednána povinnost nájemce pečovat o pronajaté vozidlo tak, aby na tomto nevznikla škoda převyšující rámec běžného opotřebení s tím, že potřeby oprav nájemce neprodleně nahlásí pronajímateli. Dle čl. II, odst. 3 smlouvy o nájmu vozidla se nájemce zavázal vrátit vozidlo po ukončení nájmu neprodleně pronajímateli. Dle čl. II, odst. 8 smlouvy o nájmu vozidla, se nájemce zavázal vrátit vozidlo se stejným obsahem pohonných hmot v nádrži, s jakým bylo převzato nájemcem. Fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 25. 10. 2019, žalobkyně vyúčtovala žalovanému nájemné za užívání předmětného vozidla za 42 dnů po 500 Kč včetně DPH částkou 25 410 Kč, a to za období od 31. 8. 2019 do 11. 10. 2019. Výpovědí ze dne 13. 12. 2019, vypověděla žalobkyně žalovanému smlouvu o nájmu vozidla dle ust. § 2232 občanského zákoníku z důvodu porušení smlouvy zvlášť závažným způsobem, neboť žalovaný porušil povinnost udržovat vozidlo ve stavu umožňujícím jeho řádné užívání a nepečoval o vozidlo tak, aby na něm nevznikla škoda převyšující rámec běžného opotřebení, když žalovaný dosud nepřistavil vozidlo k obutí pneumatik pro zimní provoz, ač podle zákona za již delší dobu panujících povětrnostních podmínek nelze vozidlo bez tohoto provozovat, dále z důvodu, že žalovaný nezaplatil nájemné za tři po sobě jdoucí měsíční období. Výpověď ze dne 13. 12. 2019 byla žalovanému doručena prostřednictvím emailové korespondence dne 13. 12. 2019, kdy žalovaný potvrdil přečtení emailové zprávy. Žalovaný předmětné vozidlo užíval i po doručení výpovědi ze smlouvy o nájmu vozidla, a to až do 25. 2. 2020, kdy bylo vozidlo vydáno Policii ČR a následně předáno žalobkyni. Fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 91 857 Kč, splatnou dne 17. 3. 2020, žalobkyně vyúčtovala žalovanému nájemné za užívání vozidla za období od 12. 10. 2019 do 13. 12. 2019 (za 62 dnů po 500 Kč včetně DPH ve výši 21 %) ve výši 37 510 Kč, smluvní pokutu 10 000 Kč za neohlášený výjezd s vozidlem do ciziny dle čl. I., odst. 6 smlouvy o nájmu vozidla, kdy byla na vozidle vylepena dálniční známka Slovinska, doplnění pohonných hmot ve výši 1 700,40 Kč dle čl. II., odst. 8 smlouvy o nájmu vozidla, kdy bylo vozidlo předáváno žalovanému s plnou nádrží a v takovém stavu byl žalovaný povinen opět vozidlo žalobkyni vrátit (doklad o tankování pohonných hmot dne 25. 2. 2020 a dne 3. 3. 2020), dále částku 600 Kč na pokutě udělené [stát. instituce] žalobkyni jako provozovateli vozidla ze dne 14. 9. 2019 dle čl. I., odst. 7 smlouvy (výzva [stát. instituce] k uhrazení určené částky ze dne 17. 9. 2019 za spáchání přestupku předmětným vozidlem dne 14. 9. 2019, a to překročení nejvyšší dovolené rychlosti jízdy o 14 km/hod.), náklady vynaložené na opravu vozidla dle čl. II., odst. 2. a 4. smlouvy o nájmu vozidla ve výši 5 046,99 Kč (specifikace zakázky za montážní, mechanické a přípravné práce, podružný materiál včetně likvidace odpadů, diagnostiku, statickou regeneraci FPČ, senzor diferenčního tlaku FPČ, zjištění závady u předmětného vozidla) a bezdůvodné obohacení žalovaného, spočívající v užívání vozidla v době od 14. 12. 2019 do 25. 2. 2020, vycházejíce se sjednané denní sazby nájemného ve výši 500 Kč bez DPH. 5. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je dle § 2321 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), smlouvou o nájmu dopravního prostředku, dle které se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání předmětné vozidlo, a žalovaný byl povinen hradit žalobkyni nájemné ve sjednané výši. 6. Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle ust. § 2048 odst. 1 OZ, jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobkyně dostála svých povinností z předmětné nájemní smlouvy a přenechala žalovanému k užívání předmětné vozidlo, přičemž žalovaný byl povinen hradit nájemné ve sjednané výši a plnit povinnosti sjednané dle čl. I., II smlouvy o nájmu vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil povinnosti dle smlouvy o ná