12 C 415/2022-23 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou včetně jejího doplnění domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky 30 033,87 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] (dále jen„ smlouva“), jíž součástí byly též Všeobecné produktové podmínky (dále jen„ VPP“), a dle které byl sjednána výše úvěrového rámce na 28 000 Kč se specifikovanou výší obchodního úroku pro hotovostní a bezhotovostní čerpání ve výši 22,90 % ročně, přičemž žalovaný se zavázal průběžně čerpaný úvěr splácet minimálními měsíčními splátkami stanovenými jako procento z částky vyčerpaného úvěrového rámce. Dále se žalovaný v souladu s ust. čl. II. ve spojení s čl. IV. odst. 1, 2 a ust. čl. 35 VPP zavázal k úhradě poplatků spojených s poskytnutím úvěru a kreditní karty. Vzhledem k tomu, že žalovaný opakovaně porušil sjednané podmínky čerpání dle ust. čl. II. smlouvy, když úvěr v minimální stanovené míře 2 % z částky vyčerpaného úvěru řádně nehradil, využila žalobkyně smluvního oprávnění a úvěr v souladu s čl. V. bodem 5. písm. c) ve spojení s čl. V. bodem 6. písm. a) smlouvy prohlásila dopisem ze dne 4. 8. 2020 za okamžitě splatný. Ke dni zesplatnění úvěru činila dlužná částka žalovaného 30 033,87 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 27 556,70 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši z postupně splácené jistiny za období od 3. 8. 2020 do 22. 2. 2021 ve výši 1 236,65 Kč a dlužných poplatků v celkové výši 2 477,17 Kč sestávajících z poplatku za zaslání upomínky ze dne 3. 3. 2020 v dosud nesplacené výši 227,17 Kč, poplatků za pojištění vyčerpané částky sjednaných ve výši 1 % z aktuální dlužné částky, a to ve výši 296 Kč naúčtovaného dne 3. 3. 2020 a ve výši 307 Kč naúčtovaného dne 3. 4. 2020, poplatků za vedení kreditní karty ve výši 49 Kč měsíčně naúčtovaných dne 3. 6. 2020, dne 3. 7. 2020 a dne 3. 8. 2020, a dále poplatků za přečerpání úvěrového rámce po 300 Kč měsíčně naúčtovaných dne 3. 4. 2020, dne 3. 5. 2020, dne 3. 6. 2020, dne 3. 7. 2020 a dne 3. 8. 2020. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 17. 5. 2021 mezi bankou a žalobkyní byla následně pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni s účinností ke dni 20. 5. 2021. Za období od zesplatnění úvěru do postoupení pohledávky nebylo žalovaným na dlužnou částku plněno ničeho. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala výše specifikované částky, kdy žalovaný neuhradil ničeho ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně podanou žalobu zpět co do předmětu řízení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tak řízení v souladu s ust. § 96 odst. 2 OSŘ v tomto rozsahu zastavil. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] uzavřené dne [datum], jíž součástí byly i Všeobecné produktové podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě níž se ve znění čl. II smlouvy zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 28 000 Kč, který se žalovaný včetně sjednaného úroku ve výši 22,99 % ročně zavázal hradit minimálními měsíčními splátkami ve výši 2 % z částky vyčerpaného úvěru ke konci daného zúčtovacího období. Dále se žalovaný v souladu s ust. čl. II. ve spojení s čl. IV. odst. 1, 2 a ust. čl. 35 VPP zavázal hradit poplatek za vedení kreditní karty ve výši 49 Kč měsíčně, poplatek za přečerpání úvěrového rámce ve výši 300 Kč měsíčně, poplatek ve výši 600 Kč za zaslání každé upomínky a poplatek za pojištění čerpané částky ve výši 1 % z aktuální dlužné částky. Z platební historie ve vztahu k bankovnímu účtu číslo [bankovní účet] má soud za prokázané, že žalovaný v období od 16. 1. 2020 úvěr průběžně čerpal, svých povinností ze smlouvy však nedostál, kdy přečerpal povolený úvěrový rámec a nesplácel úvěr řádně a včas. Žalobkyně tak využila smluvního oprávnění dle čl. V. odst. 5 písm. c) ve spojení s čl. V odst. 6 písm. a) smlouvy a úvěr dopisem ze dne 4. 8. 2020 zesplatnila. Žalobkyně prokázala, že jí byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2021. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 27 556,70 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši z postupně splácené jistiny za období od 3. 8. 2020 do 22. 2. 2021 ve výši 1 193,05 Kč a dlužných poplatků v celkové výši 2 477,17 Kč sestávajících z poplatku za zaslání upomínky ze dne 3. 3. 2020 v dosud nesplacené výši 227,17 Kč, poplatků za pojištění vyčerpané částky naúčtovaných dne 3. 3. 2020 ve výši 296 Kč a dne 3. 4. 2020 ve výši 307 Kč, poplatků za vedení kreditní karty ve výši 49 Kč měsíčně naúčtovaných dne 3. 6. 2020, dne 3. 7. 2020 a dne 3. 8. 2020, a dále poplatků za přečerpání úvěrového rámce po 300 Kč měsíčně naúčtovaných dne 3. 4. 2020, dne 3. 5. 2020, dne 3. 6. 2020, dne 3. 7. 2020 a dne 3. 8. 2020. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Banka na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků a poplatků. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z úvěru, poplatků či úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla v rozsahu předmětu řízení dle výroku II. podána po právu, a proto jí vyhověl, včetně úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 146 odst. 2 OSŘ ve spojení s ust. § 142 odst. 3 OSŘ, když žalobkyně zavinila zastavení řízení co do předmětu řízení specifikovaném ve výroku I. tohoto rozsudku představující poměrně nepatrnou část předmětu řízení. Vzhledem k tomu, že ve zbývajícím rozsahu byla žalobkyně v řízení úspěšná (výrok II.), přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 202 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 1 500 Kč a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.