15 C 56/2022-20 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28. listopadu 2021 na zaplacení částky 3 170,23 Kč, představující nevrácený úvěr 2 000 Kč, nezaplacený poplatek a úrok za poskytnutí úvěru v částce 682,23 Kč a nezaplacenou smluvní pokutu 488 Kč za prodlení žalovaného s platbou předchozích pohledávek. Vedle toho se stejnou žalobou domáhala žalobkyně zaplacení úroku podle výroku I. K odůvodnění žaloby uvedla, že po registraci žalovaného v informačním systému žalobkyně uzavřeli účastníci dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] tak, že žalovaný odsouhlasil její znění. Podle smlouvy převedla žalobkyně dne [datum] žalovanému částku 2 tis. Kč jako úvěr na účet č. [bankovní účet]. Ten se žalovaný měl zavázat vrátit a k tomu zaplatit žalobkyni úrok a poplatek za poskytnutí úvěru 682,23 Kč, to vše do 29. března 2021. To žalovaný nesplnil. Proto se žalobkyně podle smlouvy domáhala dále zaplacení žalované smluvní pokuty, počítané poměrem 0,1 % denně z nevrá-ceného úvěru v době od 30. března do 18. listopadu 2021. K placení měl být žalovaný vyzván emailem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně a její zástupce se nedostavil k jednání před soudem, nařízenému na den 7. listopadu tr., když pouze neúčast strany žalující byla předem omluvena. Na základě dokazování soud nezjistil, že by došlo ke sjednání žalobkyní tvrzené smlouvy mezi účastníky. Správnost obsahu písemnosti zachycující tvrzené ujednání nebyla potvrzována podpisem žalovaného ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) a žalobkyně neoznačila žádný důkazní prostředek ohledně svého tvrzení, že žalovaný obsah smlouvy odsouhlasil jinak. S ohledem na to nebylo možné ani uzavřít, že by peníze převáděné na žalobkyní zmíněný bankovní účet byly poskytovaným úvěrem a protože předložený výpis z účtu neposkytl žádnou identifikaci příjemce platby, nezjistil soud ani to, že by se převáděná částka dostala do dispozice žalovaného. Pro neunesení důkazního břemene, jež žalobkyni tížilo ve smyslu § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“) tak soudu nezbylo, než žalobu na vrácení úvěru 2 tis. Kč spolu s úrokem a poplatkem 682,23 Kč a na placení smluvní pokuty 488 Kč výrokem I. zamítnout. Protože nebylo zjištěno prodlení žalovaného s placením peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 OZ byla stejným výrokem zamítnuta také žaloba na placení úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kritéria procesního úspěchu ve věci. Protože zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, nepřiznal soud právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.