20 C 209/2021-15 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). 2. Žalobou podanou dne 2. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku pod bodem I. uvedené částky s úrokem z prodlení, a to z titulu dluhu žalovaného na jízdném a přirážce k jízdnému při opakovaném použití vlaku, provozovaného právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], bez platného jízdního dokladu, když následně právní předchůdce žalobkyně své pohledávky za žalovaným postoupil až na osobu žalobkyně. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a o. s. ř. 4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 17. 10. 2016 cestoval žalovaný ve vlaku č. 604 na trase Teplice v Čechách - Duchcov, provozovaném právním předchůdcem žalobkyně, aniž by se při prováděné kontrole prokázala platným jízdním dokladem, stejně tak se neprokázal platným jízdním dokladem při prováděné kontrole dne 18. 10. 2016, kdy cestoval ve vlaku č. 1692 na trase Bílina – Most a dne 19. 10. 2016, kdy cestoval ve vlaku č. 759 na trase Cheb – Mariánské Lázně, taktéž provozovaných právním předchůdcem žalobkyně, jízdné ani v jednom případě následně neuhradil. 5. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k dobrovolnému splnění jeho dluhů, sestávajících z dlužného jízdného a z přirážek k jízdnému, datovanou dnem 30. 8. 2017. 6. Zjištěný skutkový stav odpovídá právnímu závěru, že opakovaným použitím dopravního prostředku provozovaného právním předchůdcem žalobkyně osobou žalovaného došlo mezi těmito k uzavření smluv o přepravě podle § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), čímž mj. vznikla žalovanému povinnost uhradit za přepravu jízdné. Ustanovení § 2551 o. z. výslovně odkazuje na podrobnou úpravu vzájemných práv a povinností, týkajících se právního vztahu mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, uskutečněnou v přepravních řádech. Pak je možno konstatovat, že uzavřením každé přepravní smlouvy přistoupil žalovaný ve smyslu ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, tj. právním předchůdcem žalobkyně. Povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem je stanovena v § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, oprávnění provozovatele hromadné dopravy uložit cestujícímu přirážku k jízdnému v případě, že se tento neprokáže platným jízdním dokladem (včetně odpovídající výše úhrady) a maximální výše přirážky jsou stanoveny v odst. 4 písm. d) a odst. 6 téhož ustanovení. Ze shora uvedených skutečností a právními předpisy stanovených práv a povinností vyplývá povinnost žalovaného uhradit právnímu předchůdci žalobkyně z titulu uzavřených smluv o přepravě osob dosud neuhrazené jízdné, konkrétně ve výši 21 Kč, 25 Kč a 50 Kč a z důvodu neprokázání se platným jízdním dokladem i přirážek k jízdnému, aktuálně ve výši 3 x 1 000 Kč, vycházející z Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Svojí aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, tedy skutečnost, že pohledávky jejího právního předchůdce jí byly řádně postoupeny, žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 7. 2018, kterou právní předchůdce žalobkyně popsané pohledávky postoupil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2019, na základě které zmíněná společnost postoupila předmětné pohledávky právě žalobkyni. Byly-li žalobkyní žalovány částky vyplývající z obou uvedených titulů, tedy z titulu dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, soud žalobě jako zcela důvodné v plném rozsahu vyhověl, tedy i v části týkající se žalobkyní požadovaného úroku z prodlení, neboť nesplněním dluhů se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení, podle tohoto žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Pokud žalobkyně popsaný zákonný požadavek splnila zasláním předžalobní upomínky žalovanému (viz shora), pak žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátkou. Jedná-li se v případě podané žaloby o žalobu formulářového typu, kdy žalovaná pohledávka byla již formálně zpracována v průběhu opakovaného postupování pohledávky až osobě žalobkyně, sám právní předchůdce žalobkyně či postupníci pohledávek obdobných žalob podali a podávají velké množství a takové žaloby se odlišují toliko identifikací žalovaných osob a stručným popisem vzniku pohledávky, zejména popisem místa a času, kde došlo k protiprávnímu jednání žalovaných osob (ostatně, obdobně se takto odlišují i rozsudky soudů v těchto obdobných věcech vydané…), pak podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) 3 x 200 Kč, dále za uvedené 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 cit. vyhlášky zástupkyni žalobkyně náleží náhrada ve výši dalších 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %, o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.