20 C 212/2021-21 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou dne 6. 9. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s úrokem z prodlení, a to z titulu úhrady dodávky elektřiny a z titulu úhrady smluvní pokuty. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Při uvedené procesní pasivitě žalované, kterou rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 o. s. ř. a která nevyvracela žalobní tvrzení, zjistil soud ze žalobkyní předložených a dále označených písemných důkazních prostředků skutkový stav spočívající v tom, že dne 26. 9. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované], a to na dobu 30 měsíců počínaje dnem uzavření smlouvy, podle této smlouvy dodávala žalobkyně žalované pro potřeby domácnosti elektřinu, součástí smlouvy učinily strany rovněž ujednání o možnosti žalobkyně domáhat se zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení žalované s úhradou plateb v rozsahu přesahujícím 10 dnů. Z důvodu prodlení žalované s úhradou zálohových plateb za měsíc duben 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované v rámci upomínky ze dne 4. 5. 2020 smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Fakturou ze dne 21. 5. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované za dodávku elektřiny za období od 16. 10. 2019 do 19. 5. 2020, po započtení zaplacených záloh, částku 5 629,82 Kč, zahrnující rovněž výše uvedenou smluvní pokutu a vyzvala žalovanou k úhradě této částky do 10. 6. 2020, žalovaná nevyvracela žalobní tvrzení o tom, že na této částce ničeho neuhradila. Z důvodu prodlení žalované s úhradou popsané faktury vyúčtovala následně žalobkyně žalované v rámci upomínky ze dne 24. 6. 2020 smluvní pokutu ve výši 100 Kč a z důvodu prodlení žalované s úhradou zálohových plateb za měsíc červenec 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované v rámci upomínky ze dne 29. 7. 2020 další smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Fakturou ze dne 7. 10. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované za dodávku stejné komodity za následující období od 20. 5. 2020 do 24. 9. 2020, po započtení zaplacených záloh, částku 4 462,76 Kč, zahrnující rovněž obě cit. smluvní pokuty a vyzvala žalovanou k úhradě uvedené částky do 27. 10. 2020, poté opravným daňovým dokladem ze dne 27. 11. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované za stejné období za dodávku elektřiny další částku 3 941,32 Kč a vyzvala jí k úhradě uvedené částky do 17. 12. 2020, žalovaná ani zde nevyvracela žalobní tvrzení o tom, že na těchto částkách ničeho neuhradila, obdobně nevyvracela žalobní tvrzení o tom, že z důvodu udělení plné moci žalovanou ke změně dodavatele uvedené komodity jinému obchodníkovi využila žalobkyně svého smluvního oprávnění a dopisem ze dne 7. 10. 2020 odstoupila od uzavřené smlouvy. Dle smluvních ujednání vznikl v takovém případě žalobkyni nárok na uhrazení smluvní pokuty ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc následující po ukončení dodávky komodity v důsledku uvedeného jednání žalované do konce původní doby trvání smlouvy, zde v rozsahu 19 měsíců, celkem pak smluvní pokuty ve výši 7 600 Kč, na této částce žalovaná ničeho neuhradila. Z důvodu prodlení žalované s úhradou opravného daňového dokladu ze dne 27. 11. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované v rámci upomínky ze dne 6. 1. 2021 smluvní pokutu ve výši 100 Kč, žalovaná ani nevyvracela žalobní tvrzení o tom, že na této částce ničeho neuhradila. 4. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu k dobrovolnému splnění jejího dluhu, datovanou dnem 28. 1. 2021. 5. Popsaný právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vzniklý dle kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávající povinnost dodávat žalované uvedenou komoditu při současné povinnosti žalované hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. V případě nároku žalobkyně na úhradu smluvních pokut je pak možné odkázat na ust. § 2048 občanského zákoníku, podle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Institut smluvní pokuty je v uvedeném kodexu občanského práva pojat jako institut tzv. utvrzení dluhu, který posiluje postavení věřitele v jeho snaze dosáhnout řádného splnění dluhu dlužníkem mj. i tím, že i nadále přiznává smluvní pokutě její sankční funkci a působí tak ve vztahu k dlužníkovi preventivním způsobem, který, aby se vyhnul nepříjemným následkům realizace smluvní pokuty, má svůj závazek splnit řádným způsobem. Výši smluvních pokut tak, jak byly stranami sjednány, neshledává soud ve vztahu k žalovanému jako spotřebiteli nepřiměřené. Popsané faktury lze považovat za výzvy žalobkyně k úhradě dlužných částek, neuhrazením dluhu v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti každé faktury, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. občanského zákoníku; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení, podle tohoto žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Pokud žalobkyně popsaný zákonný požadavek splnila zasláním předžalobní upomínky (viz shora), pak žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 870 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem, kde podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí odměna advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) 2 x 1 980 Kč, za uvedené 2 úkony právní služby dle § 13 cit. vyhlášky zástupci žalobkyně náleží náhrada ve výši dalších 2 x 300 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %, o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.