20 C 221/2021-14 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). 2. Žalobou podanou dne 26. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora ve výroku pod bodem I. uvedené částky s úrokem z prodlení, a to z titulu dluhu žalovaného na jízdném a přirážce k jízdnému při použití prostředku hromadné dopravy žalobkyně žalovaným bez platného jízdního dokladu. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a o. s. ř. 4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 7. 8. 2021 ve 13.31 hodin v Praze na lince 177 autobusu v místě zastávky„ Pod Táborem“ se při prováděné kontrole žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi při použití prostředku hromadné dopravy provozované žalobkyní platným jízdním dokladem. 5. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k dobrovolnému splnění jeho dluhu, sestávajícího z dlužného jízdného a z přirážky k jízdnému, datovanou dnem 12. 10. 2021. 6. Zjištěný skutkový stav odpovídá právnímu závěru, že použitím dopravního prostředku provozovaného žalobkyní osobou žalovaného došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě podle § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), čímž mj. vznikla žalovanému povinnost uhradit jízdné žalobkyni, která naopak se zavázala žalovaného přepravit. Ustanovení § 2551 o. z. výslovně odkazuje na podrobnou úpravu vzájemných práv a povinností, týkajících se právního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným, uskutečněnou v přepravních řádech. Pak je možno konstatovat, že uzavřením přepravní smlouvy přistoupil žalovaný ve smyslu ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, tj. žalobkyní. Povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem je stanovena v § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, oprávnění provozovatele hromadné dopravy uložit cestujícímu přirážku k jízdnému v případě, že se tento neprokáže platným jízdním dokladem (včetně odpovídající výše úhrady) a maximální výše přirážky jsou stanoveny v odst. 4 písm. d) a odst. 6 téhož ustanovení. Ze shora uvedených skutečností a právními předpisy stanovených práv a povinností vyplývá povinnost žalovaného uhradit žalobkyni z titulu uzavřené smlouvy o přepravě osob dosud neuhrazené jízdné, konkrétně ve výši 30 Kč a z důvodu neprokázání se platným jízdním dokladem i přirážky k jízdnému, aktuálně ve výši 1 500 Kč, vycházející ze Smluvních přepravních podmínek žalobkyně a odpovídající zákonem stanovenému limitu. Byly-li žalobkyní žalovány částky vyplývající z obou uvedených titulů, soud žalobě jako zcela důvodné v plném rozsahu vyhověl, tedy i v části týkající se žalobkyní požadovaného úroku z prodlení, neboť nesplněním dluhu se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení, podle tohoto žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Pokud žalobkyně popsaný zákonný požadavek splnila zasláním předžalobní upomínky žalovanému (viz shora), pak žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem, kde podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí odměna advokáta, ve shodě s jeho vyčíslením uvedeným v podané žalobě, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) 3 x 200 Kč, dále za uvedené 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 cit. vyhlášky zástupci žalobkyně náleží náhrada ve výši dalších 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %, o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.