28 C 142/2022-22 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení ve výroku uvedené částky s úrokem z prodlení, a to z titulu závazku žalované jako vlastníka-provozovatele v žalobě uvedeného vozidla na příspěvku dle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ ZPOÚZPV“), a to za dobu od 10. 7. 2021 do 1. 10. 2021 ve výši 7 224 Kč, a na nákladech spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 ZPOÚZPV, kdy zákonná lhůta 30 dnů kterou žalobkyně prodloužila o dalších 30 dní, uplynula a splatnost příspěvků nastala dne 5. 2. 2022, rovněž žalovaná neprokázala, že existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně z předepsaného procesu dle ustanovení § 15 odst. 1 až 3 ZPOÚZPV. 2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání. 3. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Předmět řízení byl vymezen žalobou. Žalovaná netvrdila a neprokázala skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnila tak svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav, ze kterého vycházel při svém rozhodování. Žalovaná byla v uvedené době od 10. 7. 2021 do 1. 10. 2021, tedy 84 dní, vlastníkem-provozovatelem motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], nákladního automobilu s hmotností do 3 500 kg, ke kterému v uvedené době neměla uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla dle ZPOÚZPV, ačkoliv toto vozidlo bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Výzvou ze dne 22. 11. 2021, kterou žalované odeslala téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 7 224 Kč odpovídající příspěvku dle § 4 odst. 1 ZPOÚZPV za 84 nepojištěných dní při denní sazbě 86 Kč, a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, a to do 60 dnů od doručení této výzvy, kdy zákonnou lhůtu k zaplacení příspěvku 30 dnů prodloužila na 60 dnů. S ohledem na odeslání výzvy dne 22. 11. 2021, kdy žalobkyně vychází z doručení výzvy dne 7. 12. 2021, splatnost uvedené částky nastala dne 5. 2. 2022. I přes zaslanou výzvu a upomínky ze dne 23. 2. 2022 a ze dne 24. 3. 2022 žalovaná dlužnou částku neuhradila. 5. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolnému splnění jejího dluhu předžalobní výzvou ze dne 28. 4. 2022, žalovaná dluh neuhradila. 6. Nárok žalobkyně odpovídá ustanovení § 4 odst. 1 ZPOÚZPV, podle kterého vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 1 tohoto zákona, podle kterého musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 3 ZPOÚZPV se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 uvedeného zákona je pak osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denní sazby příspěvku, v daném případě 86 Kč, jak je výše uvedeno, a výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč vychází z ustanovení § 2 a 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k zaplacení příspěvku v souladu s ustanovením § 4 odst. 7 ZPOÚZPV. Soud žalobě vyhověl, neboť ji shledal důvodnou, i přes zaslanou výzvu ze dne 22. 11. 2021 a upomínky ze dne 23. 2. 2022 a ze dne 24. 3. 2022 žalovaná dlužnou částku neuhradila, kdy žalobě vyhověl i v části týkající se úroku z prodlení dle § 1968 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, má tak vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) činí odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) po 200 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o. s. ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.