28 C 226/2021-13 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný dne 9. 3. 2021 cestoval ve vlaku č. 563 právního předchůdce žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO], kdy tímto uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně přepravní smlouvu, a to bez platné jízdenky, tuto na výzvu nepředložil, čímž porušil povinnost stanovenou v bodě 13. kapitoly II. Smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu, a proto bylo pověřeným zaměstnancem právního předchůdce žalobkyně sepsáno Potvrzení o nedodržení Smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu [variabilní symbol] [číslo] a Oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván k zaplacení jízdného ve výši 56 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bez nařízení jednání. 3. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Předmět řízení byl vymezen žalobou. Žalovaný netvrdil a neprokázal skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnil tak svoji povinnost dle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů, kdy soudem byl zjištěn následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytuje přepravní služby dle Smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu, které nabyly účinnosti dne 13. 12. 2020, kdy ceny jsou stanoveny Tarifem pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, účinným od 1. 1. 2021. Žalovaný dne 9. 3. 2021 použil k přepravě vlak č. 563- směr Mariánské Lázně právní předchůdkyně žalobkyně, do kterého nastoupil, došlo tak k uzavření přepravní smlouvy, kdy se po započetí přepravy na základě výzvy dopravcem pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. O provedené přepravní kontrole byl pořízen zápis„ Potvrzení o nedodržení Smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu [variabilní symbol] [číslo]“ a„ Oznámení o závadách“ ze dne 9. 3. 2021. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit cenu jízdného ve výši 56 Kč a přirážky k jízdnému celkem ve výši 1 000 Kč v souladu s Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Tuto pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021 žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 9. 2021, kterým byl zároveň vyzván k dobrovolnému splnění jeho dluhu před podáním žaloby. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. 5. Soud dospěl k závěru, že použitím dopravního prostředku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně žalovaným došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě osob podle ust. § 2550 a násl. zák. č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), čímž mimo jiné vznikla žalovanému povinnost uhradit jízdné právní předchůdkyni žalobkyně, která se zavázala žalovaného přepravit. Ustanovení § 2551 o. z., výslovně odkazuje na podrobnou úpravu vzájemných práv a povinností, týkajících se právního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, uskutečněnou v přepravních řádech. Uzavřením přepravní smlouvy přistoupil žalovaný ve smyslu ust. § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, tj. právní předchůdkyní žalobkyně. Povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem je stanovena v ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, oprávnění provozovatele hromadné dopravy uložit cestujícímu přirážku k jízdnému v případě, že se tento neprokáže platným jízdním dokladem (včetně odpovídající výše úhrady) a maximální výše přirážky jsou stanoveny v odst. 4 písm. d) a odst. 6 téhož ustanovení, kdy povinnost cestujícího zaplatit na výzvu pověřené osoby přirážku k jízdnému až do výše 1 500 Kč vyplývá z ust. § 37 odst. 5 písm. c) a odst. 6 uvedeného zákona, přirážka ve výši 1 000 Kč z Tarifu Českých drah. 6. Ze shora uvedených skutečností a právními předpisy stanovených práv a povinností vyplývá povinnost žalovaného uhradit právní předchůdkyni žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy o přepravě osob dosud neuhrazené jízdné, které činí dle Tarifu Českých drah částku 56 Kč, z důvodu neprokázání se platným jízdním dokladem i přirážku k jízdnému, aktuálně ve výši 1 000 Kč, vycházející také z Tarifu Českých drah a odpovídající zákonem stanovenému limitu. Žalobou uplatněný nárok byl shledán důvodným, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to i v části týkající se požadovaného úroku z prodlení, neboť nesplněním dluhu řádně a včas se žalovaný dostal dne následujícího po nesplnění povinnosti do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Žalobkyní bylo rovněž prokázáno, že je v důsledku postoupení pohledávky osobou oprávněnou z této pohledávky včetně příslušenství. Soud shledal žalobu důvodnou, proto jí zcela vyhověl. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, má tak vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), činí odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) 3x 200 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o. s. ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.