8 C 100/2022-26 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částek s příslušenstvím uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel), uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 6 000 Kč do [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, kdy žalovaná svoji vůli uzavřít smlouvu projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 až 1 Kč ze svého účtu na účet původního věřitele. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná částku nevrátila řádně a včas. Tím jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka byla původním věřitelem žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum]. Pohledávka uplatněná v tomto řízení sestává z jistiny 6 000 Kč, úroku z prodlení z jistiny v zákonné výši kapitalizovaného za období od 22. 4. 2021 do 5. 10. 2021 na částku 225,12 Kč, paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (v petitu žaloby uvedeny z technických důvodů jako kapitalizovaný úrok), nákladů spojených s uplatněním pohledávky 256 Kč (odchozí dopis 39 Kč, osobní návštěva 217 Kč), smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení od 22. 4. 2021 do 5. 10. 2021 ve výši 996 Kč. Dluh žalovaná neuhradila ani na základě písemné předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. <i>3. Žalobkyně a žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.</i> <i>4. Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 5. Soud má za prokázaný skutkový stav, tvrzený v žalobě. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] („ původní věřitel), uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu, označenou jako Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do [datum], přičemž úroková sazba byla výslovně sjednána v nulové výši. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, kdy žalovaná svoji vůli uzavřít smlouvu projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku 1 Kč ze svého účtu na účet původního věřitele. Žalovaná čerpala úvěr dne [datum] bezhotovostně převodem na účet, z nějž poslala uvedenou verifikační platbu. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná částku nevrátila řádně a včas. Tím jí vznikla smluvní povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, jakož i náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Pohledávka byla původním věřitelem žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum]. Úroku z prodlení z jistiny v zákonné výši za období od 22. 4. 2021 do 5. 10. 2021 činí 225,12 Kč, paušální náhrada nákladů na upomínání činí 150 Kč (3 upomínky po 50 Kč), náklady spojené s uplatněním pohledávky činí 256 Kč (odchozí dopis 39 Kč, osobní návštěva 217 Kč), smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 6 000 Kč za období od 22. 4. 2021 do 5. 10. 2021 činí 996 Kč. Dluh žalovaná neuhradila ani na základě písemné předžalobní upomínky. 6. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu, označenou jako smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), která však s ohledem na sjednání úroku v nulové výši není úvěrovou smlouvou (jejímž pojmovým znakem je umožnění čerpání peněz za úrok), ale nepojmenovanou smlouvou uzavřenou ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 OZ. Nic to však nemění na tom, že na smluvním základě byly žalované poskytnuty peníze a ta se zavázala je ve sjednané lhůtě vrátit, což neučinila. Tím původnímu věřiteli vzniklo nejen právo na vrácení jistiny, ale také na smluvně sjednanou pokutu ve smyslu § 2048 a násl. OZ, přičemž výše smluvní pokuty 0,1 % denně (tj. 36,5 % ročně) není v rozporu s dobrými mravy. Stejně tak žalované vznikla povinnost uhradit smluvně sjednanou paušální náhradu nákladů na upomínání a na mimosoudní vymáhání pohledávky. Pohledávky byly postoupeny původním věřitelem žalobkyni. Protože žalobkyně prokázala existenci pohledávek, soud ze shora uvedených žalobě vyhověl, a to včetně nároku na úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., na nějž žalobkyni vznikl nárok tím, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého závazku. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek za řízení 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokáta a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože řízení bylo zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou touž žalobkyní opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Náhradu nákladů řízení žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ uhradí k rukám žalobkynina advokáta.