8 C 393/2021-33 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částek uvedených v bodech I., II. a III. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel), uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, jež se zavázala žalovaná uhradit 36 pravidelnými měsíčními splátkami po 2 396,97 Kč, splatnými vždy ke 2. dni příslušného měsíce. Žalovaná se zavázala zaplatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 46 290,92 Kč, tedy celkem spolu s jistinou 86 290,92 Kč, a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky úvěru, tj. ke dni 2. 3. 2023 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaná projevila svoji vůli uzavřít smlouvu tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 – 1 Kč ze svého účtu na účet původního věřitele. Jistina úvěru byla poskytnuta převodem na bankovní účet, ze kterého byla uhrazena verifikační platba. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě na internetových stránkách [webová adresa], kde žalovaná vyplnila údaje v registračním formuláři. Poté obdržel předsmluvní informace o půjčce a poté původní věřitel provedl prověřování schopnosti žalované splácet úvěr. Poté byla žalované žádost schválena a částka poskytnuta. Pro případ, pokud by žalovaná úvěr nehradila řádně a včas, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaná úvěr řádně a včas nehradila, proto jí původní věřitel zaslal oznámení o tom, že úvěr byl zesplatnění ke dni 1. 2. 2021. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dluh se skládá z nesplacené jistiny ve výši 36 560 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4 513 Kč, neuhrazených nákladů na upomínání ve výši 50 Kč, nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 39 Kč, úroku z prodlení za období od 2. 2. 2021 do 5. 5. 2021 kapitalizovaného na 760,25 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 7. 5. 2021 do zaplacení a dále ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny kapitalizované za období od 2. 2. 2021 do 2. 5. 2021 na částku 3 268 Kč. Dluh žalovaná neuhradila ani na základě písemné předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně vzala podáním ze dne 25. 1. 2021 žalobu částečně zpět co do částky 7 831 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 563 Kč a smluvní pokutu 3 268 Kč. Soud proto v rozsahu zpětvzetí řízení dle § 96 odst. 1, 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), zastavil. 4. Soud při jednání, které proběhlo bez přítomnosti žalované, která se bez omluvy nedostavila, i žalobkyně a jejího právního zástupce, kteří se z účasti omluvili, provedl důkazy předložené žalobkyní (smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], obchodní podmínky (nepodepsané), verifikační platba ze dne [datum], výpisy z účtu [název účtu] ze dne [datum], upomínka ze dne 3. 10. 2020, opakovaná výzva k úhradě ze dne 2. 11. 2020, upomínka ze dne 27. 11. 2020, upomínka ze dne 28. 12. 2020, předžalobní výzva ze dne 1. 2. 2021, poštovní podací arch ze dne 1. 2. 2021, oznámení [právnická osoba] [anonymizováno] o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2021, oznámení žalobkyně o nabytí pohledávky ze dne 12. 5. 2021, poštovní podací arch ze dne 14. 5. 2021, oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 11. 6. 2021, předžalobní výzva ze dne 20. 7. 2021, poštovní podací arch ze dne 22. 7. 2021, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 11. 8. 2021) a dospěl k následujícím závěrům. 5. Není prokázáno uzavření smlouvy žalovanou, když není doloženo podepsání smlouvy, a to ani klasickým podpisem, ani podpisem elektronickým. Doložena sice je úhrada tzv. verifikační platby, ale z doby o 8 měsíců předcházející datum, kdy měla být uzavřena smlouva. Navíc i v případě, kdy by verifikační platba datem odpovídala, by i tak bylo pochybné, zda takovouto platbou žalovaná projevila svůj souhlas se smlouvou právě ve znění, které nyní překládá žalobkyně. Soud připraven žalobkyni ve smyslu § 118a OSŘ vyzvat k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy s tím, že v opačném případě bude soud vycházet z toho, že smlouva uzavřena nebyla. 6. Žalobkyní je sice tvrzeno, ale není nijak prokázáno, že prověřila úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když absence takové prověření vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní. Prokázáno naopak je poskytnutí částky v celkové výši 40 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně žalované a také postoupení pohledávky žalobkyni. 7. Z tzv. předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 1. 2. 2021 je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně k tomuto datu evidovala dluh na jistině 1 868,29 Kč, na úrocích 4 801,70 Kč, tedy na těchto dvou typech plateb dluh v celkové výši 6 669,99 Kč. Podle splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy, měla žalovaná za období do 31. 1. 2021 uhradit celkem 10 splátek po 2 396,97 Kč, tedy celkem 23 969,70 Kč Tyto splátky měly zahrnovat jak splátky úroků, tak jistiny. Podle tzv. předžalobní výzvy žalovaná dlužila na těchto platbách 6 669,99 Kč, tedy uhradila na nich 17 299,71 Kč (další možné platby například na smluvní pokuty nejsou žalobkyní tvrzeny, ani nevyplývají z předložených důkazů a žalovaná, která by je mohla tvrdit, je v řízení zcela pasivní). 8. Protože není prokázáno uzavření úvěrové smlouvy, má žalovaná ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), povinnost vrátit bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu mezi poskytnutou částkou 40 000 Kč a prokazatelně provedenými platbami ve výši 17 299,71 Kč, což je 22 700,29 Kč. Protože tak žalovaná nevrátila bezdůvodné obohacení bezprostředně poté, kdy se jí ho dostalo (přičemž s ohledem na poskytnutí plnění bankovním převodem musela vědět, komu plnění vrátit), ocitla se v prodlení s úhradou peněžitého dluhu a žalobkyně tak má též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Stejně tak má žalobkyně s ohledem na důvodnost nároku na jistinu též dle § 513 OZ nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky. 9. Ve zbytku není nárok důvodný, protože se opírá o nároky ze smlouvy, jejíž platné uzavření nebylo prokázáno. Soud proto ve zbytku žalobu zamítl. 10. Rozsah, v němž žalobkyně vzala žalobu zpět bez toho, že by žalovaná splnila, čeho se žalobkyně domáhala, nutno považovat ve smyslu § 146 odst. 2 OSŘ za procesní neúspěch žalobkyně, stejně tak pak ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ část nároku, ohledně nějž byla žaloba zamítnuta. Protože míra žalobkynina procesního neúspěchu je přibližně shodná s mírou jejího procesního úspěchu, odpovídajícímu rozsahu, v němž bylo žalobě vyhověno, soud dle § 142 odst. 2 OSŘ rozhodl, že účastnice vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.