8 C 41/2022-110 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] ve znění jejího upřesnění domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný s ní uzavřel dne [datum] Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 225 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 3 934,24 Kč počínaje dnem 10. 1. 2015, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 14,20 % ročně. Součástí smlouvy je sazebník poplatků, produktové podmínky a všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně dne [datum] úvěr žalovanému poskytla bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně proto využila svého práva a v souladu s odst. 13 a 14 produktových podmínek prohlásila úvěr dopisem ze dne 16. 3. 2020 za okamžitě splatný v celé výši. Před podáním žaloby žalovaný zaplatil 500 Kč, což žalobkyně započetla na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení (z původně požadované výše 3 760,04 Kč). Žalovaný dluží žalobkyni na jistině 119 375,15 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti 7 352,41 Kč, smluvní poplatky ve výši 2 420 Kč (poplatek za prohlášení úvěru za splatný ze dne 16. 3. 2020 ve výši 300 Kč, poplatky za upomínky ze dne 20. 11. 2019, 16. 12. 2019, 30. 1. 2020 a 9. 3. 2020 po 600 Kč v celkové výši 2 400 Kč, pojištění ze dne 5. 11. 2019, 5. 12. 2019, 5. 1. 2020, 5. 2. 2020 a 5. 3. 2020 po 244 Kč v celkové výši 1 220 Kč, tedy celkem 3 920 Kč, ponížené o části splátek započtené na poplatky ve výši 1 500 Kč), úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 26. 8. 2020 ve výši 3 260,04 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 126 727,56 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný uvedl, že nárok neuznává. Žalobkyně nedodržela informační povinnost, protože úvěrová smlouva podle § 8 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpotřÚ“), neobsahuje veškeré informace stanovené v příloze 3 tohoto zákona. Žalovaný tuto skutečnost namítá a žalobkyně tak má nárok jen na úročení úvěru ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy a ujednání o jiných platbách jsou neplatná. Žalobkyně dále nesplnila řádně povinnosti uvedené v § 9 odst. 1 SpotřÚ a z tohoto důvodu je smlouva neplatná. Pro takový případ pak žalovaný vznesl námitku promlčení. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. 3. Z důkazů, provedených při jednání soudu, byl zjištěn následující skutkový stav. 4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 225 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 3 934,24 Kč počínaje dnem 10. 1. 2015, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků, a současně též hradit pojištění v měsíční výši 244 Kč. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 14,20 % ročně. Součástí smlouvy je sazebník poplatků, produktové podmínky a všeobecné obchodní podmínky. 5. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, když žalovaný v žádosti o úvěr popsal svou příjmovou situaci a dále doložil potvrzení svého zaměstnavatele o výši příjmu a žalobkyně na základě toho provedla hodnocení jeho úvěruschopnosti, do něhož zahrnula žalovaného příjmy, minimální nutné výdaje, žádanou výši úvěru a žalovaného dosavadní závazky jak vůči žalobkyni (tzv. interní splátky), tak vůči jiným osobám (tzv. externí splátky). Výše splátky úvěru, o který bylo žádáno a který byl následně poskytnut, odpovídala možnosti splácení žalovaného. 6. Žalobkyně úvěr žalovanému poskytla dne [datum] bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného, uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný nesplácel od listopadu 2019 poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně proto využila svého práva a v souladu s odst. 13 a 14 produktových podmínek prohlásila úvěr dopisem ze dne 18. 3. 2020, odeslaným žalovanému dne 19. 3. 2020, za okamžitě splatný v celé výši. Poplatek za prohlášení úvěru za splatný činí 300 Kč, poplatek za upomínku činí 600 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínky dne 20. 11. 2019, 16. 12. 2019, 30. 1. 2020 a 9. 3. 2020. 7. Skutkový stav uvedený v bodě 4. prokazují tyto listiny: žádost o úvěr ze dne [datum], Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka ze dne [datum], Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. září 2014, Základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru účinné od 1. srpna 2014, Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 24. 8. 2014 – část Spotřebitelské splátkové úvěry. Skutkový stav v bodě 5. prokazují tyto listiny: žádost o úvěr ze dne [datum], potvrzení o příjmu žalovaného ze dne 9. 12. 2014, vyjádření žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 9. 6. 2022, vyhodnocení klienta. Skutkový stav v bodě 6. prokazují tyto listiny: výpisy z úvěrového účtu žalovaného, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 18. 3. 2020, poštovní podací arch ze dne 19. 3. 2020, upomínky ze dnů 20. 11. 2019, 16. 12. 2019, 30. 1. 2020 a 9. 3. 2020, výpisu ze systému o odeslání těchto upomínek. 8. Důvodná nebyla žalovaného námitka, že vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného neobsahovalo úplná data, protože součástí nebyly splátky úvěrů žalovaného u žalobkyně, které byly předmětem sporů u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 11 C 41/2022 a sp. zn. 10 C 41/2022. Ze soudního informačního systému bylo totiž zjištěno, že závazky, které byly předmětem uvedených sporů, byly uzavřeny [datum] a [datum], tedy později než závazek v této věci a proto nemohly být zohledňovány při posuzování majetkové situace žalovaného v této věci. 9. Ani výpověď žalovaného nevedla soud ke změně závěru o řádném prověření úvěruschopnosti. Žalovaný si nevzpomínal na tento konkrétní případ, hovořil pouze obecně o tom, jak to obvykle probíhalo při sjednávání úvěrů. Jeho výpověď o tom, že po něm nebylo vyžadováno potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů, je pak přímo vyvraceno tímto potvrzením ze dne 9. 12. 2014, což prokazuje, že žalovaný si – s ohledem na časový odstup - na věc spolehlivě nepamatuje. Sám žalovaný pak ve své výpovědi uvedl, že důvodem, proč úvěr přestal splácet, byl souběh nepříznivých okolností, kdy se stěhoval z bytu, rozváděl a přestala mu fungovat firma. I výpověď žalovaného tak nevyvrací, že prověření jeho úvěruschopnosti bylo provedeno, realisticky byly vyhodnoceny jeho možnosti splácet a k neschopnosti splácet došlo až poté, kdy se tyto možnosti vlivem dopředu nepředvídatelných okolností změnily. 10. Důvodná nebyla ani obrana žalovaného, že úvěrová smlouva obsahuje informace uvedené v příloze 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a tedy nenastává následek předpokládaný ustanovením § 8 písm. b) téhož zákona, neboť soudem nebyla shledána absence žádné povinné náležitosti dle přílohy 3, přičemž žalovaným ani nebylo konkrétně tvrzeno, která povinná informace ve spotřebitelské smlouvě absentuje. 11. Žalobkyně tvrdila a žalovaný nerozporoval, že žalovaný před podáním žaloby žalovaný zaplatil 500 Kč, což žalobkyně započetla na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení (z původně požadované výše 3 760,04 Kč). Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný jí dluží na jistině 119 375,15 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti 7 352,41 Kč, poplatek za prohlášení úvěru za splatný ze dne 16. 3. 2020 ve výši 300 Kč, poplatky za upomínky ze dne 20. 11. 2019, 16. 12. 2019, 30. 1. 2020 a 9. 3. 2020 po 600 Kč v celkové výši 2 400 Kč, pojištění splatné dne 5. 11. 2019, 5. 12. 2019, 5. 1. 2020, 5. 2. 2020 a 5. 3. 2020, a to ponížené o části splátek započtené na poplatky ve výši 1 500 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 26. 8. 2020 ve výši 3 260,04 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 126 727,56 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), tvrdil a prokázal, že došlo k úhradě ve vyšším rozsahu, či z jiného důvodu je vyčíslení nesprávné. Protože tak žalovaný neučinil, má soud za to, že žalobkynina tvrzení o platbách žalovaného jsou správná. 12. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), kterou žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a ten byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2395 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 a § 2396 OZ, což v žalobou uplatněném rozsahu neučinil. Při uzavírání smlouvy žalobkyně dodržela informační povinnost, protože úvěrová smlouva podle