8 C 6/2022-36 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částky s příslušenstvím uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalobkyně je vlastnicí pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je objekt bydlení [adresa], vše v [katastrální uzemí], v obci [obec], na adrese [adresa]. Účastnice uzavřely dne [datum] nájemní smlouvu k bytu [číslo] v 4. nadzemním podlaží uvedeného domu. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 7. 2020. Ve smlouvě bylo sjednáno nájemné ve výši 6 000 Kč, které mělo být hrazeno vždy nejpozději do 15. dne měsíce. Nájem skončil uplynutím sjednané doby. Žalovaná neuhradila nájemné za část měsíce dubna 2020 ve výši 2 000 Kč a dále za měsíce květen až červenec 2020 v měsíční výši 6 000 Kč. Z tohoto důvodu jí vznikl dluh ve výši 20 000 Kč. Při převzetí po skončení nájmu žalobce zjistil, že byt není zcela vyklizen, a proto musel provést vyklizení bytu na své náklady a uhradit i přistavení kontejneru. Za toto byla žalobkyně nucena vynaložit 22 416 Kč, které jí byly vyfakturovány firmou [právnická osoba] po provedení práce, a to fakturou - daňovým dokladem číslo [číslo] a [číslo]. Pohledávka byla vůči žalované uplatněna výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 24. 8. 2021, doručenou do dispoziční sféry žalované dne 10. 9. 2021 a splatná se stala dne 17. 9. 2021. Dále žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu služeb za březen až prosinec roku 2019, kdy spotřeba činila celkem 12 111,12 Kč. Na zálohách bylo žalovanou uhrazeno celkem 10 000 Kč, a proto nedoplatek vyúčtování činí 2 111,12 Kč. Vyčíslení služeb bylo splatné do 30. 10. 2020, avšak žalovaná jej neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. <i>Žalobkyně a žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.</i> Soud má za prokázaný skutkový stav uvedený v žalobě. Žalobkyně je vlastnicí pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je objekt bydlení [adresa], vše v [katastrální uzemí], v obci [obec], na adrese [adresa]. Účastnice uzavřely dne [datum] nájemní smlouvu k bytu [číslo] v 4. nadzemním podlaží uvedeného domu. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 7. 2020. Ve smlouvě bylo sjednáno nájemné ve výši 6 000 Kč, které mělo být hrazeno vždy nejpozději do 15. dne měsíce. Nájem skončil uplynutím sjednané doby. Žalovaná neuhradila nájemné za část měsíce dubna 2020 ve výši 2 000 Kč a dále za měsíce květen až červenec 2020 v měsíční výši 6 000 Kč. Z tohoto důvodu jí vznikl dluh ve výši 20 000 Kč. Při převzetí po skončení nájmu žalobce zjistil, že byt není zcela vyklizen, a proto musel provést vyklizení bytu na své náklady a uhradit i přistavení kontejneru. Za toto byla žalobkyně nucena vynaložit 22 416 Kč, které jí byly vyfakturovány firmou [právnická osoba] po provedení práce, a to fakturou - daňovým dokladem číslo [číslo] a [číslo]. Pohledávka byla vůči žalované uplatněna výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 24. 8. 2021, doručenou do dispoziční sféry žalované dne 10. 9. 2021 a splatná se stala dne 17. 9. 2021. Dále žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu služeb za březen až prosinec roku 2019, kdy spotřeba činila celkem 12 111,12 Kč. Na zálohách bylo žalovanou uhrazeno celkem 10 000 Kč, a proto nedoplatek vyúčtování činí 2 111,12 Kč. Vyčíslení služeb bylo splatné do 30. 10. 2020, avšak žalovaná jej neuhradila. Shora uvedený skutkový stav prokazují tyto listiny: výpis z katastru nemovitostí, nájemní smlouva, přehled dluhu, vyúčtování, faktury, předžalobní upomínka včetně dodejky. Bylo na žalované, aby v případě, že nesouhlasí s žalobkyninými tvrzeními, uvedla ve smyslu § 101 OSŘ svá tvrzení a označila důkazy k jejich prokázání. Žalovaná tak neučinila, žalobní tvrzení nerozporovala a soud proto vychází z toho, že odpovídá skutečnosti i výše dluhu a žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl vztahem vyplývajícím ze smlouvy o nájmu bytu dle § 2235 a násl. OZ. Žalovaná jako nájemkyně měla smluvní povinnost hradit žalobkyni jako nájemkyni smluvně sjednané nájemné a zálohy a vyúčtování plnění spojených s užíváním bytu. Tím, že tak nečinila, porušila smlouvu a soud jí tuto povinnost uložil. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevrátila předmět nájmu po skončení nájmu ve smluvně sjednaném stavu, ale ve stavu, který vyžadoval opravy, způsobila žalobkyni škodu, na jejíž náhradu má žalobkyně ve smyslu § 2913 OZ nárok, avšak žalovaná ji i přes žalobkyninu výzvu neuhradila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitých dluhů, vzniklo žalobkyni vůči ní právo na úrok z prodlení v zákonné výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 2 227 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkony právní služby (celé úkony za převzetí zastoupení a žalobu, půl úkonu za předžalobní upomínku prostou) po 2 900 Kč dle § 7 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.