9 C 14/2022-73 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 11. 2021 domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná jako [název smlouvy] [anonymizováno 9 slov] [číslo] přičemž nedílnou součástí smlouvy jsou [název dispozic] [anonymizována dvě slova], obsahující sjednané konkrétní parametry úvěru, [název produktových podmínek] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a dále Všeobecné obchodní podmínky. Na základě Smlouvy a Dispozic byl žalované žalobkyní poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, který mohla čerpat pomocí kreditní karty. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách minimálně ve výši 2 % z čerpaného úvěru. Žalovaná nehradila měsíční splátky řádně a včas, žalobkyně tak v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami úvěr ke dni 31. 10. 2020 zesplatnila. Žalobkyně tak uplatňuje vůči žalované nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 748,32 Kč, smluvního úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 748,37 Kč, smluvního poplatku za čtyři upomínky o zaplacení po 600 Kč celkem ve výši 2 400 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 30. 10. 2021 ve výši 666,59 Kč a úroku z prodlení z částky 8 496,69 Kč od 31. 10. 2021 do zaplacení. Žalobkyně žalovanou dne 1. 11. 2021 písemně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž žalovaná dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná jako [název smlouvy] [anonymizováno 9 slov] [číslo] přičemž nedílnou součástí smlouvy jsou [název dispozic] [anonymizována dvě slova], obsahující sjednané konkrétní parametry úvěru, [název produktových podmínek] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a dále Všeobecné obchodní podmínky. Na základě Smlouvy a Dispozic byl žalované žalobkyní poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, který čerpala pomocí kreditní karty a postupně vyčerpala finanční prostředky ve výši 7 748,32 Kč, kdy se zavázala poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 22,99 % ročně uhradit v pravidelných měsíčních splátkách minimálně ve výši 2 % z čerpaného úvěru. Žalovaná neplnila své povinnosti řádně a včas a dostala se s platbami do prodlení, žalobkyně proto využila svého práva dle čl. V odst. 6 písm. a) Smlouvy a úvěr s účinností ke dni 31. 10. 2020 zesplatnila. Dluh žalované vůči žalobkyni činí 10 148,32 Kč a sestává z dlužné jistiny ve výši 7 748,32 Kč a smluvního poplatku za čtyři upomínky (ze dne 31. 7. 2020, 9. 8. 2020, 16. 10. 2020, 1. 11. 2020) po 600 Kč, celkem ve výši 2 400 Kč, vše v souladu se Sazebníkem poplatků žalobkyně. Žalovaná dosud ničeho neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 1. 11. 2021. 5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující (zde žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (zde žalovaná) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z., a to z částky 8 496,69 Kč, která odpovídá součtu dlužné jistiny 7 748,32 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku 748,37 Kč; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, když podaná žaloba je žalobou formulářového typu. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.