9 C 22/2022-34 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 5. 11. 2021 domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodávala žalované od 1. 6. 2010 elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Za období od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 vystavila žalobkyně žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] s datem splatnosti 23. 1. 2020 znějící na částku 13 552 Kč, za období od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2020 vystavila žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] s datem splatnosti 20. 2. 2020 znějící na částku 14 659 Kč a za období od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020 vystavila žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] s datem splatnosti 23. 3. 2020 znějící na částku 14 961 Kč. Žalovaná na tyto faktury ničeho neuhradila, a to ani přes opakované upomínání žalobkyní, a to celkem deseti upomínkami ze dne 11. 2. 2019, 11. 3. 2019, 15. 4. 2019, 13. 5. 2019, 14. 10. 2019, 11. 11. 2019, 27. 12. 2019, 14. 1. 2020, 10. 2. 2020 a 9. 3. 2020. Za každou písemnou upomínku vyúčtovala žalobkyně žalované v souladu s Obchodními podmínkami (dále jen„ OP“) k zaplacení částku 100 Kč, celkem tak 1 000 Kč. Dne 24. 7. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou písemně k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaná na svůj dluh dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 31. 1. 2020, vyúčtovala žalobkyně žalované za odběr elektřiny za období od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 částku 13 552 Kč, fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 20. 2. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované za odběr elektřiny za období od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2020 částku 14 659 Kč a fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 23. 3. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované za odběr elektřiny za období od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020 částku 14 961 Kč, žalovaná na tyto faktury ničeho neuhradila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkem deseti upomínkami, a to ze dne 11. 2. 2019, 11. 3. 2019, 15. 4. 2019, 13. 5. 2019, 14. 10. 2019, 11. 11. 2019, 27. 12. 2019, 14. 1. 2020, 10. 2. 2020 a 9. 3. 2020 a za každou tuto upomínku účtovala žalované v souladu s čl. IV. bod 17. OP částku 100 Kč. Žalovaná dosud ničeho neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 24. 7. 2020. 5. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny byla uzavřena dne [datum], posoudil soud vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013, za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávajícímu povinnost dodávat žalované elektřinu při současné povinnosti žalované hradit za ni cenu. V uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Žalovaná dosud ničeho neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 768 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 1 500 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.