9 C 271/2022-44 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 6. 2022 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl v období od 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020 (dále jen„ první období“) a od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 (dále jen„ druhé období“) vlastníkem / provozovatelem vozidla [registrační značka], VIN: [VIN], a dále v období od 27. 2. 2020 do 24. 5. 2020 (dále jen„ třetí období“) a od 13. 11. 2020 do 28. 2. 2021 (dále jen„ čtvrté období“) vlastníkem / provozovatelem vozidla [registrační značka], VIN: [VIN], přičemž obě tato vozidla byla v uvedených obdobích dle evidence v Centrálním registru vozidel vedena jako provozovaná, bez povinného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ POPV“). Žalobkyni tak dle § 4 odst. 1 POPV vznikl nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu [název garančního fondu] [anonymizována dvě slova] žalovaným, a to za každý den porušení povinnosti pojištění vozidla podle § 1 odst. 2 POPV. Za první období tedy dluží žalovaný příspěvek ve výši 6 955 Kč a poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč na základě ust. § 4 odst. 4 POPV, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. (dále jen„ poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek“), za druhé období dluží žalovaný příspěvek ve výši 7 930 Kč a poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, za třetí období dluží žalovaný příspěvek ve výši 4 136 Kč a poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a za čtvrté období dluží žalovaný příspěvek ve výši 5 076 Kč a poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovanému byla žalobkyní dne 23. 9. 2020 zaslána, dne 8. 10. 2020 doručena, písemná výzva k úhradě příspěvku za první období ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy, dne 2. 12. 2020 zaslány, dne 17. 12. 2020 doručeny, písemné výzvy k úhradě příspěvků za druhé a za třetí období ve lhůtě 30 dnů od doručení každé této výzvy, a dne 15. 11. 2021 zaslána, dne 30. 11. 2021 doručena, písemná výzva k úhradě příspěvku za čtvrté období ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně žalovaného dne 7. 4. 2022 písemně vyzvala k úhradě předžalobními výzvami dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaný dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že provozovatelem vozidla [registrační značka] v období od 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020 a od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 a provozovatelem vozidla [registrační značka] v období od 27. 2. 2020 do 24. 5. 2020 a od 13. 11. 2020 do 28. 2. 2021 byl žalovaný. Dopisem ze dne 23. 9. 2020, dopisy ze dne 2. 12. 2020 a dopisem ze dne 15. 11. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných příspěvků, a to nejpozději do 60 dnů od doručení každé této výzvy, následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek několika upomínkami. Dne 15. 3. 2022, 30. 3. 20212, 7. 4. 2022 a 13. 4. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému písemné předžalobní výzvy dle § 142a odst. 1 o. s. ř. 5. Podle § 1 odst. 2 písmeno b) POPV nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. 6. Podle § 3 odst. 2 POPV uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 7. Podle § 4 odst. 1 POPV, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 písmeno a) POPV osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla. Podle § 4 odst. 2 písmeno b) POPV osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 POPV, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 POPV, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 8. Podle § 4 odst. 5 POPV, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 9. Podle § 4 odst. 7 POPV, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 10. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem předmětných vozidel a žalovaným nebylo tvrzeno a prokázáno, že by v předmětné době měl vozidla pojištěná z hlediska odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že vozidla pojištěná nebyla, ač dle § 1 odst. 2 POPV pojištěná být musela, má žalobkyně dle § 4 odst. 3 POPV vůči žalovanému právo na příspěvek, jehož výše odpovídá částce 6 955 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (107) a částky 65 Kč dle § 2 odst. 1 písmeno h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., částce 7 930 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (122) a částky 65 Kč dle § 2 odst. 1 písmeno h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., částce 4 136 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (88) a částky 47 Kč dle § 2 odst. 1 písmeno g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., a částce 5 076 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (108) a částky 47 Kč dle § 2 odst. 1 písmeno g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dále ve všech těchto čtyřech případech nárok dle § 4 odst. 4 POPV na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., celkem tak ve výši 25 297 Kč. Žalovaný dlužné částky neuhradil, ač k tomu byl žalobkyní dopisem ze dne 23. 9. 2020, dopisy ze dne 2. 12. 2020 a dopisem ze dne 15. 11. 2021 vyzván. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na náhradu úroků z prodlení, které jsou požadovány ode dne následujícího po dni, kdy došlo ke splatnosti, a ve výši, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 012 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokátka žalobkyně je registrována k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalobkyně.