9 C 303/2022-19 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 23. 6. 2022 domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná využila aplikace [název aplikace] [anonymizována tři slova] provozovanou žalobkyní a svojí žádostí o registraci a následným schválením její registrace žalobkyní dne [datum], uzavřela rámcovou smlouvu o členství v [systém poskytovatele služby] [anonymizováno] (dále jen„ Rámcová smlouva“), čímž také přistoupila dle [článek číslo ] a [číslo] Rámcové smlouvy ke Všeobecným obchodním podmínkám [poskytovatel služby] [anonymizováno] (dále jen„ VOP“). Předmětem této Rámcové smlouvy je závazek poskytovatele za sjednaných podmínek na základě dílčích smluv podnajímat automobily k účelům obvyklým (tj. k jízdě po pozemních komunikacích), za které se uživatel zavazuje hradit sjednané nájemné, případně další platby spojené s užíváním vozidla dle ceníku poskytovatele (dle odst. [číslo] Rámcové smlouvy). Rezervace vozidel, tj. uzavírání dílčích podnájemních smluv lze provádět až po provedení zmíněné registrace pouze prostřednictvím formulářů v aplikaci [název aplikace] [anonymizováno] dle odst. [číslo] Rámcové smlouvy a [článek číslo] VOP. Potvrzením rezervace automobilu ze strany poskytovatele je mezi smluvními stranami uzavřena podnájemní smlouva na dobu určitou, a to po celou rezervační dobu vozidla. Podnájemní smlouvou přenechává poskytovatel uživateli automobil do dočasného užívání a ten se zavazuje uhradit poskytovateli za celou tuto dobu užívání nájemné dle stanoveného ceníku, když obsah této podnájemní smlouvy je blíže specifikován v [článek číslo] VOP. Žalovaná vytvořila dne [datum] v [údaj o čase] hod. rezervaci osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], a to na dobu od [datum] od [údaj o čase] hod. do [datum] do [údaj o čase] hod. (tzn. celkem na 4 hodiny), přičemž v tento rezervovaný čas vůz vyzvedla, ale automobil vrátila až dne [datum] v [anonymizováno]: [údaj o čase] hod. Za využitou rezervaci automobilu byla žalovaná dle článku [číslo] VOP povinna uhradit nájemné prostřednictvím platební karty, jež uvedla při provádění registrace do aplikace [název aplikace] [anonymizováno]. Nájemné se skládá ze dvou částí, a to z platby za hodinovou rezervaci automobilu a z platby dle skutečně ujetých kilometrů. Platba za provedenou hodinovou rezervaci v celkové výši 260 Kč byla žalované stržena z platební karty při zahájení rezervace dle [článek číslo] VOP. Nicméně částku za ujeté kilometry ve výši 2 821 Kč, která se dle [článek číslo] VOP automaticky hradí z platební karty po ukončení rezervace daného automobilu, již nebylo možné z platební karty automaticky strhnout (zpravidla z důvodu nedostatku finančních prostředků na bankovním účtu nebo byl v den provedení platby překročen limit pro platby z platební karty). Dále byly žalované vyčísleny penále za pozdní vrácení automobilu ve výši 2 040 Kč dle [článek číslo] VOP, které rovněž neuhradila. Žalobkyně neměla možnost domoci se platby za poskytnutý pronájem vozidla, načež byly na dlužné částky vystaveny faktury a zaslány na e-mail žalované, který uvedla při registraci do systému [systém poskytovatele služby] [anonymizováno]. Za žalovanou tedy žalobkyně eviduje dlužnou částku ve výši 4 861 Kč dle vystavené faktury [číslo] splatné k 8. 6. 2021 a dále doúčtovanou dlužnou částku ve výši 340 Kč z důvodu vyšší sazby za penále daného vozidla, a to dle vystavené faktury [číslo] splatné k 24. 6. 2021. Jelikož žalovaná své dluhy neuhradila, byla jí dne 18. 8. 2021 prostřednictvím právního oddělení žalobkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě dle § 142a o.s.ř. Na svůj dluh žalovaná do dnešního dne nic neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že žalovaná využila aplikace [název aplikace] [anonymizována tři slova] provozovanou žalobkyní a svojí žádostí o registraci a následným schválením její registrace žalobkyní dne [datum] uzavřela rámcovou smlouvu o členství v [systém poskytovatele služby] [anonymizováno], čímž také přistoupila ke Všeobecným obchodním podmínkám [poskytovatel služby] [anonymizováno]. Dne [datum] v [údaj o čase] hod. provedla žalovaná rezervaci osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], a to na dobu od [datum] od [údaj o čase] hod. do [datum] do [údaj o čase] hod. Schválením rezervace žalobkyní došlo k uzavření dílčí smlouvy o nájmu dopravního prostředku. Žalovaná v rezervovaný čas vůz vyzvedla, ale automobil vrátila až dne [datum] v [anonymizováno]: [údaj o čase] hod. Za využitou rezervaci automobilu byla žalovaná dle článku [číslo] VOP povinna uhradit nájemné, jež se skládá ze dvou částí, a to z platby za hodinovou rezervaci automobilu a z platby dle skutečně ujetých kilometrů. Platba za provedenou hodinovou rezervaci v celkové výši 260 Kč byla žalované stržena z platební karty při zahájení rezervace dle [článek číslo] VOP. Částka za ujeté kilometry ve výši 2 821 Kč, která se dle [článek číslo] VOP automaticky hradí z platební karty po ukončení rezervace daného automobilu, již nebyla provedena. Dále byly žalované vyčísleny penále za pozdní vrácení automobilu ve výši 2 040 Kč dle [článek číslo] VOP (60 Kč/hod x počet hodin za přetažení rezervace => 60 Kč/hod x 34 hod = 2 040 Kč), které rovněž neuhradila. Na částku 2 821 Kč za ujeté kilometry a na částku 2 040 Kč za penále za pozdní vrácení byla vystavena faktura [číslo] na částku 4 861 Kč se splatností 8. 6. 2021. Následně došlo fakturou [číslo] na částku 340 Kč se splatností 24. 6. 2021 k doúčtování penále za pozdní vrácení, když původně bylo účtováno 60 Kč/hod, ale správně mělo být dle ceníku účtováno 70 Kč/hod, touto fakturou tak byl doúčtován rozdíl 10 Kč/hod x 34 hod = 340 Kč. Dne 18. 8. 2021 zaslala žalobkyně žalované písemnou předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o. s. ř. 6. Podle § 2321 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle § 2324 OZ nájemce zaplatí nájemné po ukončení užívání dopravního prostředku; je-li však nájem ujednán na dobu delší než tři měsíce, platí nájemce nájemné ke konci každého kalendářního měsíce. 8. Podle § 2048 odst. 1 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku, dle které žalobkyně plnila své povinnosti, tj. přenechala žalované na určitou dobu užívání dopravního prostředku, ale žalovaná své povinnosti, tj. zaplacení nájemného, nesplnila. Nesplnění takového povinnosti bylo smluvně sankcionováno smluvní pokutou ve výši dle ceníku žalobkyně a odpovídá § 2048 OZ. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ač k tomu byla žalobkyní dopisem ze dne 18. 8. 2021 vyzvána. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na náhradu úroků z prodlení, které jsou požadovány ode dne následujícího po dni, kdy došlo ke splatnosti jednotlivých faktur, a ve výši, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 400 Kč a paušální náhrady nákladů řízení dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady (dále jen„ PN“) za 2 úkony (žalobu a předžalobní výzvu) po 300 Kč, celkem v částce 600 Kč, když v daném případě je žalobkyně ve smyslu § 1 PN účastníkem, jenž není v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých či jiného svého zástupce.