9 C 311/2022-26 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 7. 6. 2022, ve znění jejího doplnění ze dne 21. 9. 2022, domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] s počátkem pojištění dne [datum]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 4 072 Kč měsíčně, splatné vždy k 28. dni příslušného měsíce. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 28. 3. 2019, 28. 4. 2019 a 28. 5. 2019, a to ani přes opakované urgence právním předchůdcem žalobkyně. Pojištění zaniklo ke dni 25. 6. 2019. Za dobu od 28. 3. 2019 do 25. 5. 2019 činí dluh žalované na pojistném celkem 11 822 Kč, právní předchůdce žalobkyně rovněž vyúčtoval žalované dle pojistných podmínek na upomínacích výlohách částku ve výši 50 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 23. 11. 2021. Právní předchůdce žalobkyně žalovanou dne 7. 8. 2020 písemně vyzval k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaná dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tov. zn. a typu [značka a typ automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód], s počátkem pojištění dne [datum]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 4 072 Kč měsíčně, splatné vždy k 28. dni příslušného měsíce. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 28. 3. 2019, 28. 4. 2019 a 28. 5. 2019. Dopisem ze dne 14. 5. 2019 vyzval právní předchůdce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužného pojistného a upozornil žalovanou na možný zánik pojištění, dne 20. 7. 2019 oznámil právní předchůdce žalobkyně žalované zánik pojištění pro nezaplacení dlužného pojistného, a to ke dni 25. 6. 2019. Za období od 28. 3. 2019 do 25. 5. 2019 činí dluh na pojistném 11 822 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně vznik rovněž nárok na zaplacení upomínacích výloh ve výši 50 Kč v souladu s pojistnými podmínkami. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Žalovaná dosud ničeho neuhradila, ani přes zaslanou předžalobní upomínku právním předchůdcem žalobkyně ze dne 7. 8. 2020. 5. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli předmětnou pojistnou smlouvu, podle níž žalované vznikla povinnost podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), hradit sjednané pojistné. Právnímu předchůdci žalobkyně, a po postoupení pohledávky žalobkyni, tak vzniklo právo na zaplacení dlužného pojistného za období, po které pojistná smlouva trvala, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, který je žádán za období, kdy již žalovaná byla v prodlení s placením a ve výši, která nepřevyšuje výši dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.