10 C 18/2023-17 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky s příslušenstvím uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku a to z titulu uzavřené smlouvy. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru ze dne 19. 7. 2021, na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný vyčerpal celkem částku ve výši 19 996 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou více jak tří měsíčních splátek žalobkyně sdělila žalovanému dopisem ze dne 21. 2. 2022, že došlo k zesplatnění všech závazků žalovaného vyplývajících ze Smlouvy. Dlužná částka se skládá ze splátek splatných do zesplatnění pohledávky ve výši 5 419,41 Kč, doplatek jistiny 14 467,18 Kč, smluvní pokuta ve výši 541,94 Kč, (vypočtena v sazbě 0,1 % denně od data splatnosti do data vystavení upomínky, na základě které měl žalovaný uhradit dlužnou částku) úrok z prodlení ve výši 105,35 Kč, poplatek za odeslání upomínky ve výši po 150 Kč x 3, poplatek za odeslání sdělení o zesplatnění všech závazků žalovaného 200 Kč. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně zaslala žalovanému na základě jeho předchozí žádosti tzv. Welcome Pack. Tímto procesem byla mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem na základě žádosti žalovaného o uzavření smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru ze dne 19. 7. 2021 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 20 000 Kč. K prvnímu čerpání úvěrového rámce prostřednictvím úvěrové Karty došlo ze strany žalovaného dne 19. 7. 2021 a byly mu celkem poskytnuty peněžní prostředky ve výši 19 996 Kč. Vzhledem k opakovanému porušování Smlouvy, když se žalovaný dostával do prodlení s úhradou měsíčních splátek, byly mu zaslány upomínky k úhradě dlužných částek. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou více jak tří měsíčních splátek žalobkyně sdělila žalovanému dopisem ze dne 21. 2. 2022, že v souladu s ustanovením čl. 5 odst. 5 písm. Podmínek došlo k zesplatnění všech závazků žalovaného vyplývajících ze Smlouvy. Dlužná částka se skládá ze splátek splatných do zesplatnění pohledávky ve výši 5 419,41 Kč, doplatek jistiny 14 467,18 Kč, smluvní pokuta ve výši 541,94 Kč, (vypočtena v sazbě 0,1 % denně od data splatnosti do data vystavení upomínky, na základě které měl žalovaný uhradit dlužnou částku) úrok z prodlení ve výši 105,35 Kč, poplatek za odeslání upomínky ve výši po 150 Kč x 3, poplatek za odeslání sdělení o zesplatnění všech závazků žalovaného 200 Kč. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalovaném. Žalovaný však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Žalovaný nijak nerozporoval, že ve výroku uvedenou částku nezaplatil. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána. 5. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval a poskytla žalovanému úvěr ve shora uvedené výši. Žalovaný však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnil. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalovanému po právu, proto jí soud v rozsahu uvedeném ve výroku I., vyhověl. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a následujících ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), neboť jde podle § 14b odst. 1 o návrh, který je žalobkyní podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 848 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.