ECLI: ECLI:CZ:OSCH:2023:10.C.460.2022.2 Datum: 2023-02-22 Předmět: O zaplacení 15 379 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1813 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 184 ["bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 15 379 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1813 z. č. 89/2012)
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru [číslo] mezi žalobkyní a Žalovaným uzavřené dne 30. 7. 2021 distančním způsobem na adrese [webová adresa], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 12 000 Kč s možností postupného čerpání. Úvěr byl vyplacen během dne 30. 7. 2021 v částce 4 100 Kč, v částce 2 000 Kč a v částce 5 600 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil volitelné služby, v souladu s čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku a to služba“ Presto” za poplatek ve výši 495 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 174 Kč. Žalovaný požádal o odklad splatnosti úvěru celkově o 132 dní, splatnost úvěru nastala tedy dne 8. 2. 2022. Žalovaný splatil na úvěr celkem 12 705 Kč. Žalovaný dlužná částka tak činí 18 468,76 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny a to za prvních 90 dnů prodlení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.
3. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyní označená úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), jenž byla uzavřena mezi účastníky dne 30. 7. 2021, obsahuje ujednání o tom, že žalovaná za poskytnutý úvěr ve výši 12 000 Kč se splatností 1 měsíc uhradí částku 2 880 Kč na odměně původnímu věřiteli. Tuto částku odměny je nutné považovat za úrok, a tedy výše úroku z tohoto úvěru dosahuje 24 % měsíčně, což je 288 % ročně. RPSN uvedené ve smlouvě tak činilo 1 269,72 %. Obvyklá výše úroku v červenci 2021 činila u úvěrů pro domácnost na spotřebu se splatností do 1 roku 10,47 %, jak prokazuje výpis z databáze ARAD České národní banky. Sjednaná výše úroku tak 27,5 x převyšovala obvyklou výši úvěrů.
4. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 30. 7. 2021 uzavřená mezi účastníky, je neplatná. Jedná se tedy v souladu s ustanovením § 580 OZ o neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, když k této neplatnosti soud v souladu s ustanovením § 588 OZ přihlédne i bez návrhu. Shora uvedená výše úroků je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů půjček či úvěrů, za jaké i v době realizace půjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské půjčky a úvěry. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě takto uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. OZ, konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. OZ, přičemž podle § 1813 OZ, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud popsanou smlouvu, ve směru k žalovanému a tím spíše i s ohledem na sjednanou smluvní pokutu v případě prodlení žalovaného s úhradou poskytnutého úvěru s příslušenstvím hodnotí jako smlouvu ve vztahu k žalovanému jako smlouvu výrazně nevýhodnou, smlouvu proto soud posoudil jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům. Nelze přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o úvěru často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci musel poskytovat věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské" úroky. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Nicméně, jak výše uvedeno, sjednaný úrok přesahoval obvyklou úvěrovou míru několikanásobně.
5. Při jednání konaném dne 22. 2. 2023 soud vyzval žalobkyni k prokázání uzavření smlouvy, která byla předložena nepodepsaná, přičemž dle názoru soudu uzavření smlouvy neprokazuje ani do ní žalobkyní doplněný údajný SMS kód. Ani přes poučení, jenž se žalobkyni dostalo, však toto neprokázala. Nicméně, i kdyby žalobkyně uzavření smlouvy prokázala, nic by to neměnilo na tom, že smlouva je absolutně neplatná, protože zakládá významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to vede k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku. Neplatnost soud spatřuje tedy v obou výše uvedených důvodech. Nutno dále dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné
6. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla by se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 OZ. Vzhledem k tomu, že nárok na bezdůvodné obohacení by činil vyplacenou částku, tj. 11 700 Kč a žalovaný zaplatil částku 12 705 Kč, rozhodl soud v souladu s výrokem I., že žalobu zamítnul, když na straně žalovaného k žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo.
7. Výrokem II. soud rozhodl tak, že ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy o úvěru, jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající v úrocích, smluvní pokutě, poplatcích a sjednaného úroku nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.
8. Výrokem II. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ, když plně procesně úspěšný byl žalovaný. Žalovaný však žádné náklady neuplatňoval a dle názoru soudu mu ani žádné nevznikly.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.