12 C 314/2023-85 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou včetně jejího doplnění domáhala po žalovaném zaplacení částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že původní věřitel společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“), uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru reg. [číslo] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 140 000 Kč. Žalovaný se v souladu se smlouvou zavázal úvěr uhradit pravidelnými 71 měsíčními splátkami ve výši 2 979 Kč spolu s úrokem ve výši 14,90 % ročně. Žalovaný však neplnil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas, kdy naposledy uhradil dne [datum] splátku splatnou v prosinci 2008. Neboť se žalovaný dostal do prodlení se splácením předepsaných splátek, využila banka svého oprávnění dle čl. VI. odst. 3 písm. e) Obecných podmínek [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (dále též„ OP“) a dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celé pohledávky. Žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu uhradil na vyčerpaný úvěr celkem 93 069,70 Kč, kterou banka započetla ve výši 53 979,72 Kč na jistinu a ve výši 39 089,98 Kč na smluvený úrok. Banka následně uplatnila sjednanou rozhodčí doložku, kdy rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] vydal dne [datum] rozhodčí nález, sp.zn. [anonymizováno] [číslo], který nabyl právní moci dne [datum], když na základě tohoto rozhodčího nálezu bylo vedeno exekuční řízení u soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka]. S ohledem na následnou judikaturu týkající se neplatnosti rozhodčích doložek byla usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne [datum] exekuce zastavena. V rámci exekučního řízení nebylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Pohledávka banky byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 86 020,28 Kč, smluveného úroku ve výši 14,90 % od 1. 4. 2018 do zaplacení a také úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Opatrovnice žalovaného ve svém podání uvedla, že žalovaný nárok žalobkyně neuznává, a to ani z části, neboť má za to, že žalobkyně v řízení neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci. Uvedené žalovaný odvozuje z toho, že dosud nebyl o postoupení pohledávky žalobkyni vyrozuměn, a to ani bankou jakožto postupitelem ani ze strany žalobkyně jakožto postupníka. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že ust. § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, oproti dřívější právní úpravě (§ 526 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.) neobsahuje explicitní příkaz postupiteli oznámit dlužníku postoupení pohledávky, ovšem dle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1911/2022 ze dne 14. 9. 2022 lze dovodit, že v zájmu ochrany dlužníka není dán důvod, aby dřívější judikatura Nejvyššího soudu ČR vycházející z tehdy účinné právní úpravy neměla být aplikována i za účinnosti nové právní úpravy. Dalším argumentem žalovaného pro absenci aktivní věcné legitimace žalobkyně bylo tvrzení, že v doložené příloze č. 1 ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] je v seznamu postoupených pohledávek uvedeno jméno žalovaného, nicméně výše uvedených pohledávek neodpovídá v žalobě uplatněné částce. Opatrovnice za žalovaného vzhledem k uvedenému tedy navrhla, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. 3. Soud v dané věci rozhodoval v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání poté, co s tímto postupem obě strany souhlasily. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z doložené smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi bankou a žalovaným má soud za prokázané, že banka se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 140 000 Kč poukázáním na bankovní účet žalovaného, který se zavázal vyčerpaný úvěr splatit včetně sjednaných úroků ve výši 14,90 % ročně v pravidelných 71 měsíčních splátkách po 2 979 Kč na úvěrový účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly Obecné podmínky [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a Přehled poplatků spojených s úvěrem. Z historického výpisu k úvěrovému účtu doloženého žalobkyní má soud za prokázané, že žalovaný čerpal úvěr ve smluvené výši dne [datum] poukázáním na bankovní účet č. [bankovní účet]. Následně ovšem žalovaný neplnil svou povinnost, kdy naposledy uhradil splátku splatnou v prosinci 2018 a žalobkyně tak využila svého oprávnění dle čl. VI. odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. e) OP a úvěr v plné výši zesplatnila dopisem ze dne [datum], a to ke dni 31. 3. 2008. Žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu uhradil na vyčerpaný úvěr celkem 93 069,70 Kč, kterou banka započetla ve výši 53 979,72 Kč na jistinu a ve výši 39 089,98 Kč na smluvený úrok. Usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla zastavena exekuce na základě vykonatelného rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], k uspokojení pohledávky oprávněného věřitele ve výši 111 573,40 Kč s úrokem 14,90 % ročně z částky 86 020,28 Kč od 10. 4. 2009 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 25 % ročně z částky 86 020,28 Kč od 10. 4. 2009 do zaplacení, a nákladů spojených s rozhodčím řízením ve výši 32 122,86 Kč, z důvodu nedostatku pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, neboť rozhodčí doložka byla neplatně sjednána. Pohledávka banky byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], jehož součástí je Příloha č. 1, postoupena žalobkyni. Neboť nebylo žalovaným ve výše uvedeném exekučním řízení uhrazeno ničeho, sestává jeho dluh nadále z dlužné jistiny ve výši 86 020,28 Kč a smluveného úroku ve výši 14,90 % od 1. 4. 2018 do zaplacení. 5. K námitce opatrovnice žalovaného ohledně absence aktivní legitimace žalobkyně soud uvádí, že k otázce vyrozumění žalovaného o postoupení pohledávky žalobkyně v řízení toliko uvedla, že o uvedeném byl žalovaný vyrozuměn písemně a předmětný dopis již nepředložila. Soud má ovšem za prokázané, že o změně věřitele byl žalovaný vyrozuměn nejpozději rozhodnutím soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], o změně oprávněného z úvěrové smlouvy, kdy tato listina je veřejnou listinou ve smyslu ust. § 567 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Neexistence oznámení postoupení pohledávky dlužníku toliko zakládá právo namítat neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 682/15 ze dne 7. 6. 2016). Ohledně neplatnosti předmětné smlouvy o postoupení opatrovnice žalovaného toliko zpochybnila výše pohledávek za žalovaným uvedených v příloze č. 1, kdy má soud za to, že pohledávka za žalovaným je dostatečně identifikována číslem bankovního úvěrového účtu korespondujícím s číslem úvěrového účtu specifikovaným ve smlouvě o úvěru, přičemž dle čl. I. odst. 2 smlouvy o postoupení pohledávek identifikační [číslo] uzavřené dne [datum], bylo mezi postupitelem – [právnická osoba] a žalobkyní jakožto postupníkem sjednáno, že pohledávky jsou postupovány včetně veškerého příslušenství, smluvních pokut a všech práv s pohledávkami spojených s tím, že vyčíslení v příloze č. 1 bylo provedeno ke dni [datum], pro případ, že by skutečná výše pohledávky byla vyšší, než-li toto vyčíslení specifikované v příloze č. 1, platí, že je předmětem postoupení i takto nevyčíslená nebo neúplně vyčíslená pohledávka. Tedy soud dospěl k závěru, že postoupení pohledávky za žalovaným bylo prokázáno platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek identifikační [číslo] uzavřenou mezi postupitelem – [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum] ve spojení s přílohou č. 1 této smlouvy. 6. Smlouvu uzavřenou dne [datum] soud hodnotí jako smlouvu o úvěru podle § 497 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně splnil svoji povinnost vyplývající z dané smlouvy a poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši úvěru. Žalovaný však svoji povinnost k vrácení poskytnutých peněžních prostředků a zaplacení sjednaných úroků nesplnil. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z úvěru a úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a v plném rozsahu jí vyhověl, jak je uvedeno pod bodem I. výroku, a to včetně úroků z prodlení ve smyslu § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, neboť žalovaný neuhradil úvěr ve lhůtě splatnosti. Žalobkyní požadovaný úrok z prodlení odpovídá výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, když žalobkyně byla v řízení v plném rozsahu úspěšná. Z toho důvodu jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 302 Kč a v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem,