CS · EN DE FR brzy

12 C 479/2022-19 — Okresní soud v Chebu

ECLI: ECLI:CZ:OSCH:2023:12.C.479.2022.2
Datum: 2023-01-12
Předmět: O zaplacení 12 354,08 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 89a z. č. 120/2001 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§
["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění"]
O co šlo: O zaplacení 12 354,08 Kč s příslušenstvím (["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 89a z. č. 120/20)
1. Žalobkyně se podanou žalobou původně domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky 12 354,08 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru do výše 10 000 Kč, a to ke sporožirovému účtu číslo [bankovní účet], ve vztahu k němuž byla uzavřena smlouva mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Úroková sazba byla účastníky sjednána ve výši 18,90 %. Žalovaný byl oprávněn opětovně čerpat úvěr až do určené výše s tím, že úvěr musel být vždy splacen nejpozději do jednoho roku od každého prvního čerpání následujícího po splacení úvěru v plné výši. Žalovaný však nedostál své povinnosti a dostal se tak do prodlení se splácením vyčerpaného úvěru, přičemž žalobkyně následně prohlásila úvěr za okamžitě splatný ke dni 1. 1. 2022 a převedla záporný zůstatek ve výši 10 666,33 Kč na evidenční účet č. [bankovní účet]. Spolu s dlužnou jistinou žalobkyně požadovala též kapitalizovaný úrok ve výši 802,60 Kč sestávající z úroku ve výši 18,90 % ročně z výše vyčerpaného úvěru 10 000 Kč za dobu od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021 a úroku ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny 10 666,33 Kč za dobu od 1. 1. 2022 do 29. 9. 2022, a dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 885,15 Kč sestávající z úroku z prodlení ve výši 10,75 % ročně z přečerpané výše kontokorentního úvěru za dobu od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021 a úroku z prodlení ve výši 10,75 % ročně z dlužné jistiny 10 666,33 Kč za dobu od 1. 1. 2022 do 29. 9. 2022 Celkem tak dlužná částka činila 12 354,08 Kč s příslušenstvím. K výzvě soudu ohledně předložení právního titulu, na základě něhož se žalobkyně domáhala zaplacení předmětné částky (a to smlouvy o kontokorentním úvěru), žalobkyně uvedla, že vzhledem k tomu, že tímto právním titulem již nedisponuje, domáhá se po žalovaném zaplacení částky 9 752,95 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení, když žalobkyně postupně žalovanému poskytla peněžní prostředky (odepsáním těchto z bankovního účtu vedeného na jméno žalovaného), a to dne 22. 6. 2021 částku 6 674,54 Kč, dne 30. 6. 2021 částku 69 Kč, dne 20. 7. 2021 částku 97 Kč, dne 20. 7. 2021 částku 3 018,09 Kč, dne 31. 7. 2021 částku 69 Kč, dne 4. 8. 2021 částku 49,32 Kč, dne 31. 8. 2021 částku 69 Kč, dne 30. 9. 2021 částku 69 Kč, dne 31. 10. 2021 částku 69 Kč a dne 30. 11. 2021 částku 69 Kč, po započtení úhrad žalovaného ze dne 4. 8. 2021 ve výši 250 Kč a 13. 9. 2021 ve výši 250 Kč. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Podání žalobkyně ze dne 15. 12. 2022 soud dle jeho obsahu zhodnotil jako částečné zpětvzetí žaloby co do předmětu řízení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tak řízení v souladu s ust. § 96 odst. 2 OSŘ v tomto rozsahu zastavil. 5. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ, tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že žalobkyně postupně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 9 752,95 Kč, což vyplývá z výpisů z účtu č. [bankovní účet], vedeného na jméno žalovaného, ze kterých je zřejmé, že žalobkyně žalovanému poskytla (odepsala uvedené finanční prostředky z bankovního účtu) dne 22. 6. 2021 částku 6 674,54 Kč, dne 30. 6. 2021 částku 69 Kč, dne 20. 7. 2021 částku 97 Kč, dne 20. 7. 2021 částku 3 018,09 Kč, dne 31. 7. 2021 částku 69 Kč, dne 4. 8. 2021 částku 49,32 Kč, dne 31. 8. 2021 částku 69 Kč, dne 30. 9. 2021 částku 69 Kč, dne 31. 10. 2021 částku 69 Kč a dne 30. 11. 2021 částku 69 Kč, po započtení úhrad žalovaného ze dne 4. 8. 2021 ve výši 250 Kč a 13. 9. 2021 ve výši 250 Kč. Žalovaný však dosud žalobkyni na vyplacené částky ničeho nevrátil, ačkoliv netvrdil, ani neprokazoval právní titul k jejich poskytnutí. 6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Vzhledem ke shora uvedenému, soud uvádí, že nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne [datum]. Ostatně ke shodnému závěru dospěla též sama žalobkyně. Ta se proto mohla domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl. OZ. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku 9 752,95 Kč. Neboť částka, o níž se žalovaný bezdůvodně obohatil, odpovídá žalované částce po částečném zpětvzetí ze strany žalobkyně, soud podané žalobě v rozsahu předmětu řízení dle výroku II. vyhověl, a to včetně úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., za dobu prodlení žalovaného s plněním na základě výzvy k zaplacení ze dne 25. 8. 2022, v níž byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 9. 9. 2022. 8. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 OSŘ, kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, ve spojení s ust. § 146 odst. 2 OSŘ, když žalobkyně zavinila zastavení řízení v rozsahu předmětu řízení specifikovaném ve výroku I. představujícím cca. 21 % předmětu řízení, ve zbývajícím rozsahu představujícím cca. 79 % předmětu řízení (výrok II.) byla žalobkyně v řízení úspěšná. Soud tak žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 58 % Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze soudního poplatku 800 Kč a dvou paušálních náhrad po 300 Kč za právní úkony spočívající v přípravě a převzetí věci a podání žaloby dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy celkem částky 1 400 Kč, z čehož 58 % činí částku 812 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 89a (120/2001 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 146 (99/1963 Sb.)§ 151 (99/1963 Sb.)§ 96 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.