13 C 250/2023-15 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaný zaplatil částku 20 930 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] podle které žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr společně s úrokem v celkové výši 37 500 Kč v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. V průběhu trvání smlouvy žalovaný přestal hradit splátky, proto došlo k zesplatnění úvěru. K úhradě dluhu byl žalovaný bezvýsledně upomínán. Současně požadovala úhradu smluvní pokuty z důvodu prodlení žalovaného s jednotlivými splátkami dluhu. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. Z předložených listin soud zjistil následující skutkový stav: žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč měsíčně, vždy do 20. dne v měsíci. Ke dni [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru, jak vyplývá z příslušné listiny. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil. Povinnost tvrzení stanovená v § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená v § 120 odst. 1 OSŘ ohledně řádného splácení úvěru leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil. Smlouvu uzavřenou dne [datum] soud hodnotí jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“). Na základě této smlouvy žalobkyně splnila svoji povinnost vyplývající z dané smlouvy a poskytla žalovanému peněžní prostředky. Žalovaný však svoji povinnost k vrácení poskytnutých peněžních prostředků a zaplacení úroků nesplnil. V souladu se všeobecnými podmínkami, které byly součástí smlouvy, žalobkyně zesplatnila úvěr a byla vyčíslena celková pohledávka žalobkyně. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu a v plném rozsahu jí vyhověl, jak je uvedeno pod bodem I. výroku. Žalobkyně má také právo na smluvní pokutu ve smyslu ustanovení § 2048 ObčZ, když smluvní pokutu si účastníci sjednali ve smlouvě, a to pro případ prodlení s plněním dohodnutých splátek dluhu. Žalobkyní vypočtená smluvní pokuta odpovídá smluvním ujednáním. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobkyni řádně a včas dlužnou částku, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úroky z prodlení v souladu s § 1970 ObčZ. I v této části proto soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech za zaplacený soudní poplatek ve výši 838 Kč a dále v nákladech za její zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za odměnu advokáta za dva úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) po 1 900 Kč a za jeden úkon (výzva k plnění) v poloviční výši a tři paušály na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 300 Kč. Advokát má též právo na náhradu DPH ve výši 21 % Celkem tedy náklady žalobkyně činily 7 675 Kč.