8 C 324/2022-25 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částek uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel), uzavřela s žalovaným dne [datum] [smlouva o úvěru] [anonymizována dvě slova] [číslo] na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit do [datum] částku 16 000 Kč. Žalovaný svoji vůli uzavřít smlouvu projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 – 1 Kč ze svého účtu na účet původního věřitele. Jistina úvěru byla poskytnuta převodem na bankovní účet. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě na internetových stránkách [webová adresa], kde žalovaný vyplnil údaje v registračním formuláři. Poté obdržel předsmluvní informace o půjčce a poté původní věřitel provedl prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Poté byla žalovaného žádost schválena a částka poskytnuta. Pro případ, pokud by žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dluh se ke dni postoupení skládal z nesplacené jistiny 16 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty 2 752 Kč za období od 15. 10. 2021 do 5. 4. 2022, neuhrazených nákladů na upomínání 150 Kč. Ode dne postoupení pohledávky na ni žalovaný neuhradil nic. Žalobkyně žádá též náhradu nákladů mimosoudního vymáhání 473 Kč za 1 odeslaný obyčejný dopis a 2 návštěvy pracovníka původního věřitele na adrese žalovaného. Dluh žalovaný neuhradil ani na základě písemné předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>3. Žalobkyně a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.</i> 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný následující skutkový stav. 5. Z dokumentů označených jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] a smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] (změna smlouvy) není prokázáno uzavření smlouvy a její změny žalovaným, když není doloženo podepsání smlouvy, a to ani klasickým podpisem, ani podpisem elektronickým. Doloženo není ani uzavření smlouvy úhradou tzv. verifikační platby, neboť platba symbolické částky žalovaným, jak prokazuje předložený výpis, byla provedena dne [datum] a tudíž těžko mohla být projevem vůle žalovaného s uzavřením smlouvy datované dnem [datum], resp. [datum]. Ze znění obou smluv pak vyplývá, že k uzavření mělo dojít nikoliv verifikační platbou, ale zasláním potvrzovacího kódu na telefon žalovaného, když ale není prokazováno zaslání kódu žalovanému ani to, že by žalovaný tento kód vyplnil do příslušného formuláře jako projev své vůle smlouvy uzavřít. Soud připraven žalobkyni ve smyslu § 118a OSŘ vyzvat k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy s tím, že v opačném případě bude soud vycházet z toho, že smlouva uzavřena nebyla. O možnost vyslechnout si tuto výzvu a poučení a adekvátně na ně procesně reagovat se žalobkyně svojí neúčastí u jednání připravila. 6. Žalobkyní je sice tvrzeno, ale nebylo nijak prokázáno, že prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když absence takové prověření vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní. Konečně prokázáno není vynaložení nákladů na vymáhání pohledávky, nárokovaných ve výši 473 Kč, když výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky vyhotovený samotným věřitelem bez jakéhokoliv potvrzení dlužníkem či nezávislou osobou, není důkazem dostatečně způsobilým k prokázání provedených návštěv a odeslání tvrzeného dopisu. 7. Prokázáno naopak je poskytnutí částek 12 000 Kč a 4 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně žalované, což prokazují výpisy z účtu [právnická osoba] – čerpání úvěru dne [datum] (12 000 Kč) a [datum] (4 000 Kč) – a také postoupení pohledávky žalobkyni, které prokazují oznámení [právnická osoba] [anonymizováno] o postoupení pohledávky ze dne 12. 4. 2022 a poštovní podací arch ze dne 13. 4. 2022 8. Soud tak nemá za prokázané uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Protože ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky žalovanému, a to bez právního důvodu, má žalobkyně dle § 2991 OZ právo na vrácení bezdůvodné obohacení, jehož se dostalo žalovanému, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, protože uplatněné nároky měly vyplývat ze smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno. 9. Žalobkyně měla ve věci úspěch co do 85 %, neúspěch co do 15 % vzneseného nároku. Ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ jí tak vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu 70 % všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokáta a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože řízení bylo zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou týmž žalobcem opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.