9 C 12/2023-86 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky uvedené v předmětu řízení tohoto rozsudku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný, jakožto provozovatel vozidla s [registrační značka], [VIN kód] neměl k tomuto vozidlu (ač bylo v registru silničních vozidel evidováno jako provozované) v období od 28. 2. 2020 do 25. 5. 2020 a v období od 1. 1. 2021 do 28. 5. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení příspěvku za vozidlo provozované bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po dobu 88 dnů. Splatnost příspěvku nastala v případě prvého období bez pojištění dne 13. 10. 2020 a v případě druhého období, když žalovaný neměl sjednáno pojištění k danému vozidlu dne 28. 9. 2021, v obou případech po zaslání a doručení upomínky žalovanému. V daném případě činí výše denní sazby příspěvku 47 Kč, žalobkyně má proto nárok na zaplacení příspěvku ve výši 88 x 47 Kč a dále 148 x 47 Kč, rovněž žalobkyni vznikl žalobkyni nárok na zaplacení částky 2 x 300 Kč, spočívající v poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný neuhradil svůj dluh ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání. 3. Soud má z žalobkyní doložených listinných důkazů prokázán následující skutkový stav. Z informací centrálního registru vozidel má soud za prokázané, že žalovaný provozoval v období od 28. 2. 2020 do 25. 5. 2020 a v období od 1. 1. 2021 do 28. 5. 2021 motorové vozidlo [registrační značka], toto vozidlo je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. Soud má za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému dvě výzvy k úhradě příspěvku do [název garančního fondu] [anonymizována čtyři slova], čímž jí vznikl za každé uvedené období nárok na zaplacení tohoto příspěvku a to v dané kategorii, určené počtem objemu válců motoru vozidla nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, v denní sazbě 47 Kč Celkem se jedná o 88 a 148 dní, kdy nebylo k žalovaným provozovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný má proto povinnost uhradit žalobkyni částku 4 136 Kč za první období bez sjednaného pojištění a částku 6 956 Kč za druhé období bez sjednaného pojištění. Dále žalobkyně prokázala odeslání dvou výzev k úhradě do Garančního fondu, což dotvrzuje potvrzený poštovní arch poštovního doručovatele. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes písemnou předžalobní upomínku, jejíž odeslání rovněž dotvrzuje podací arch poštovního doručovatele ze dne 15. 3. 2023. Břemeno tvrzení dle § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ i břemeno důkazní dle § 120 odst. 1 OSŘ ve vztahu k zaplacení žalované částky leželo na žalovaném, který však žádné skutečnosti netvrdil, ani neoznačil důkazy na podporu takových tvrzení, soud proto vycházel ze shora uvedených tvrzení žalobkyně ve spojení s žalobkyní předloženými důkazy. 4. Žalovaný, coby provozovatel motorového vozidla, má, podle § 1 odst. 2 písm. a) 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen POPV), povinnost mít po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno coby provozované v registru silničních vozidel, sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný ve výše uvedených obdobích tuto povinnost nesplnil, žalobkyně proto podle § 4 odst. 7 POPV zaslala žalovanému v každém období výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to za dodržení lhůty stanovené § 4 odst. 6 POPV. Žalobkyni tak vzniklo podle § 4 odst. 1 POPV vůči žalovanému právo na úhradu uvedeného příspěvku, přičemž výše denní sazby byla stanovena dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., podle objemu válců uvedeného vozidla. Podle § 4 odst. 4 POPV má žalobkyně nárok také na úhradu 300 Kč v souladu s vyhláškou 205/1999 Sb., konkrétně §2a, a to za každé jednotlivé období, kdy žalovaný neměl k výše uvedenému vozidlu sjednáno pojištění dle zákona. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se dnem následujícím po splatnosti příspěvku do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení, a to dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaný dlužnou částku ve shora uvedené výši žalobkyni neuhradil, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (po úkonu za převzetí věci, žalobu a výzvu k plnění) po 300 Kč podle ust. § 14 b) odst. l c) bod 2, dále částka 3 x 100 Kč jako paušální částka náhrady výdajů podle § 14 b) odst. 5 písm. a), tedy na náhradě nákladů právního zastoupení 1 200 Kč. Ustanovení § 14b AT aplikoval soud proto, že žaloba byla soudem posouzena jako žaloba podaná na ustáleném vzoru, když z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně uplatňuje nárok ze shodného titulu opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Advokátka žalobkyně je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně proto dle § 137 odst. 3 OSŘ má i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokátky a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. DPH činí v daném případě částku 252 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokátky žalobkyně.